Biden vyzval v telefonátu Putina, aby zasáhl proti hackerům v Rusku |
První měsíce prezidentství Joea Bidena se nesly ve znamení ambiciózních plánů. Demokrat oznámil, že do americké ekonomiky nalije astronomických 4,1 bilionu dolarů (86 bilionů korun). Měly být rozděleny do dvou částí – plánu pro americké rodiny (1,8 bilionu) a plánu pro infrastrukturu (2,3 bilionu).
Vzdušné zámky však musely záhy slétnout zpátky na zem. Joe Biden totiž zjistil, že legislativa nemá šanci projít Kongresem. Jednak kvůli takzvanému filibusteru, který republikánským senátorům umožňuje zablokovat jakýkoliv kontroverzní zákon, ale i kvůli odporu některých středových členů vlastní strany.
Prezident se však nevzdal. Republikánský odpor chce obejít cestou, jež mu umožňuje americká ústava – peníze „schová“ do návrhu rozpočtu na příští rok. Na ten se totiž možnost filibusteru nevztahuje, a demokratům tak bude stačit k jeho schválení prostá většina. Vzhledem k tomu, že síly demokratů a republikánů v Senátu jsou zcela vyrovnané, Biden potřebuje doslova každý hlas. Ten rozhodující pak může vhodit viceprezidentka Kamala Harrisová.
Klíčové tedy nyní pro Bidena je přesvědčit umírněné členy Demokratické strany – především Joea Manchina ze Západní Virginie a Kyrsten Sinemaovou z Arizony. Zejména o prvním jmenovaném je přitom známo, že si jeho hlasem žádný demokratický prezident nemůže být jist. Pochází totiž z velmi konzervativního státu a svou kariéru postavil na důsledně středovém a konsenzuálním přístupu k politice.
Biden ohlásil dohodu se senátory na investicích do infrastruktury, počítá s výdaji ve výši 600 miliard dolarů |
Bidenův rozpočet by pokryl většinu jeho plánované agendy. Na boj proti klimatické změně, navýšení sociálních dávek a zdravotního pojištění by šlo téměř 3,5 bilionu dolarů (76 bilionů korun). Zbylých 600 miliard na infrastrukturu prezident již minulý měsíc zakomponoval do separátního zákona.
Pro ten si již získal podporu několika republikánů. To se mu však s návrhem rozpočtu nepodaří. Republikánům vadí hlavně navyšování daní a Bidenův klimatický plán. Například podle jejich senátního lídra Mitche McConnella je „zcela disproporční vzhledem k tomu, co naše země nyní potřebuje“.
Spojené státy uvalily sankce na 14 čínských firem kvůli zacházení s Ujgury |
O republikány ale Bidenovi nejde. Hlavní je nyní přesvědčit klimatické skeptiky z vlastní strany, jako je právě Joe Manchin. Tomu totiž na klimatické politice vadí především to, že Spojené státy diskvalifikuje ekonomicky. Je zároveň toho názoru, že oteplování planety beztak nezabrání kvůli odlišným standardům v jiných částech světa.
„Za dalších deset let bude 90 procent znečištění pocházet z jediného kontinentu – Asie, která nebude investovat do hledání nových technologií,“ řekl Manchin nedávno deníku The New York Times.
Právě na tyto výtky však míří specifická část Bidenova rozpočtu – takzvané uhlíkové clo. Díky němu by USA mohly sankcionovat státy, které nedělají dostatek pro boj s klimatickou změnou a znečišťují ovzduší. V praxi by mělo platit, že čím víc daný stát znečišťuje, tím víc zaplatí. Americká konkurenceschopnost by tak mohla být zachována.
Manchin a Synemaová dosud svou podporu rozpočtu nepřislíbili, zároveň ji však ani nevyloučili. Pokud ji Biden nakonec získá, bude to to pro něj jednoznačný politický triumf.
