Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Biden hodlá Nejvyšší soud doplnit o ženu tmavé pleti. Kritikové hovoří o diskriminačním požadavku

Ketanji Brownová Jacksonová foto: Reuters

Již je známo, jak bude vypadat jeden z budoucích členů amerického Nejvyššího soudu. Prezident Joe Biden slíbil, že na uvolněné místo po odstupujícím Stephenu Breyerovi nominuje ženu tmavé barvy pleti.
  5:00

„Člověk, jehož nominuji, bude někdo s mimořádnou kvalifikací, charakterem, zkušeností a integritou,“ řekl Biden. „Bude první černoškou, co kdy byla nominována do Nejvyššího soudu USA. Z mého pohledu bylo dávno načase.“

Rozporuplná bilance Bidena. Putinovi dal zelenou k invazi na Ukrajinu, pověst mu pošramotil i afghánský stín

Biden slíbil, že hodlá přijímat návrhy od senátorů z obou politických stran. To je však komentátory hodnoceno jako vysoce nepravděpodobné. Nejvyšší soud totiž rozhoduje i spory týkající se genderu či rasy, platí tak za jedno z hlavních kolbišť amerických kulturních válek. Reálnou šanci proto mají takřka jistě pouze liberálky s prokázanou náklonností k takzvanému hnutí za sociální spravedlnost, jež věnuje zvláštní pozornost otázkám rasové a genderové nerovnosti.

Tři favoritky a Kamala

Nejčastěji se mluví o třech jménech, přičemž za nejvážnější kandidátku je považována Ketanji Brownová Jacksonová, která pro končícího soudce Breyera kdysi pracovala a loni byla jmenována do senátu vlivného odvolacího soudu ve Washingtonu.

Nemalé šance má podle pozorovatelů také členka kalifornského nejvyššího soudu Leondra Krugerová nebo federální soudkyně Julianna Michelle Childsová.

USA již samy sebe nepovažují za vzor, a přesto se cítí jako arbitr všehomíra

Spekuluje se dokonce i o potenciálním jmenování viceprezidentky Kamaly Harrisové. To se však zdá spíše nepravděpodobné. Harrisová je sice černé barvy pleti a původním povoláním právnička, nemá ale žádné zkušenosti ze soudů nižších instancí. Jejím odstoupením z pozice viceprezidentky by zároveň demokraté přišli o rozhodující hlas v Senátu, který při vyrovnaném poměru 50 na 50 nezbytně potřebují. Ne všichni však Bidenův krok schvalují. Podle profesora Právnické fakulty Univerzity George Washingtona Jonathana Turleyho svým závazkem prezident potenciálně porušil ústavu.

„Cynická hra“

„Samotný Nejvyšší soud v minulosti rozhodl, že stanovovat podmínky na základě rasy nebo genderu je protiústavní, když jde o přijetí na školy, a nezákonné při najímání soukromými firmami,“ uvedl Turley na Twitteru.

Chybí nám člověk s ocelovou páteří. Od svého zvolení naštval Joe Biden téměř všechny

Republikánský kongresman Chip Roy zase demokraty nařkl, že používají cynickou strategii, jak získat moc. „Aby bylo jasno, Joe Biden se zavázal, že na soud dosadí radikálně levicovou černošku. První část je pro něj důležitá, druhá jen znamená, že demokraté zneužívají černošské Američany k získání moci,“ uvedl zákonodárce.

Někteří demokraté ale namítají, že podobně v minulosti postupovali též republikáni. Dle New York Times například Ronald Reagan jmenoval první soudkyni Nejvyššího soudu v historii Sandru Day O’Connorovou právě proto, že byla žena.

Hlasatel televize CNN Don Lemon zase naznačil, že konzervativní legenda Nejvyššího soudu Antonin Scalia své místo získal proto, že byl italským Američanem, což s sebou neslo mimo jiné kdysi nepříznivě hodnocený katolicismus. Je však třeba připomenout, že na rozdíl od Bidena Reagan nikdy podobné charakteristiky nestanovil jako podmínku pro případného uchazeče.

Uměřený liberál

Zatím není známo, kdy přesně Breyer odstoupí. Je však vysoce pravděpodobné, že to bude s dostatečným předstihem před podzimními volbami do Kongresu. Ty totiž s nejvyšší pravděpodobností vyhrají republikáni a je dost dobře možné, že ovládnou obě komory – Sněmovnu reprezentantů i Senát, který je zodpovědný za proces schvalování soudců. Nová liberální posila Nejvyššího soudu proto musí před právní výbor Senátu předstoupit ještě letos – dokud ho ovládají demokraté.

Třiaosmdesátiletý Breyer je v současnosti nejstarším ze tří liberálů u Nejvyššího soudu. Do funkce ho v roce 1994 jmenoval demokrat Bill Clinton. Je nepsaným pravidlem, že soudcové, kteří svou funkci přijímají doživotně, se snaží odcházet do důchodu, když je u moci strana, která je kdysi nominovala. Takový postup umožňuje, aby si demokraté za odcházejícího liberála dosadili vlastního liberála a konzervativci naopak svého favorita nahradili jiným konzervativním kandidátem.

Jako soudce byl Breyer všeobecně hodnocen jako uměřený liberál a pragmatik. Konzervativní kolegy se pokoušel přesvědčovat z pozic, jako je například obrana pověsti Nejvyššího soudu. Tím se mu na svou stranu nezřídka podařilo přetáhnout jeho předsedu Johna Robertse. Toho sice kdysi nominoval republikán George Bush mladší, všeobecně však platí za středového soudce, jenž je ochoten přidat se na tu či onu stranu rozhodnutí.

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?
Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?

Podle diskuzí na eMimino.cz průměrná čtyřčlenná rodina utratila v roce 2021 za jídlo a drogerii průměrně 10-17 000 Kč. Tedy až 204 000 Kč ročně....

Mohlo by vás zajímat