Středa 22. září 2021, svátek má Darina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Black Lives Matter dorazilo do Austrálie. Řeší se policejní násilí na Aborigincích i otroctví

Svět

  5:00
Mackay/Praha - V souvislosti s americkými protesty Black Lives Matter se diskuse o rasismu, kolonialismu a historických křivdách rozhořela i v Austrálii. Premiér Scott Morrison prohlásil, že otroctví v zemi nikdy nebylo. S tím nesouhlasí Aboriginci ani potomci tichomořských domorodců, které kolonisté využívali k drsné práci na plantážích.

Demonstrace proti rasismu v Sydney. foto: Reuters

Protestující například poukazovali na vysoké počty původních obyvatel, kteří zemřeli ve vazbě - od roku 1991 jich bylo nejméně 400. Australští demonstranti skandovali heslo „nemůžu dýchat“, jímž připomínali nejen vraždu George Floyda, jehož udusil při zásahu policista, ale i velmi podobný případ Aborigince Davida Dungaye z roku 2015. Ten zemřel na udušení poté, co mu ve vězení policisté podali sedativa.

Zatímco v Sydney, Melbourne a dalších australských městech demonstrovaly desetitisíce lidí, australský premiér Scott Morrison v rozhlasovém rozhovoru poznamenal, že vůči historii je potřeba být upřímný. „V Austrálii nebylo otroctví,“ řekl rozhodně.

Vzápětí se Morrisonovi za jeho poznámku dostalo rozsáhlé kritiky. Je totiž sice pravda, že Austrálie nebyla otrokářský stát ve stylu amerických jižanských kolonií, nicméně z hlediska rasismu má historie země mnoho traumatizujících momentů. Jedním z nich je například využívání domorodců z jižního Pacifiku, které běloši přiváželi na práce na cukrových plantážích.

Ačkoli otroctví bylo zákonem zakázané, podmínky na plantážích byly tak kruté, že je lze jen těžko brát jako standardní placenou práci. Domorodci nesměli mluvit svými jazyky, volně se pohybovat a byli tvrdě trestáni za sebemenší prohřešky, popisuje australská profesorka práva Thania Anthony ve svém článku o otroctví v Austrálii.

Morrison se nakonec za své výroky omluvil. „Používaly se strašné praktiky, to víme. Je to zdokumentované,“ řekl. V Austrálii, která se dnes prezentuje jako hrdě multikulturní stát, se tak znovu otevřela diskuze o dědictví koloniálních zločinů a vyrovnávání se s nimi.

„Teď je šance říct náš příběh. Musíme využít téhle příležitosti,“ řekla pro The New York Times (NYT) Marion Healyová. Její prapradědeček Kwailu se narodil na Šalamounových ostrovech, odkud ho jako chlapce odvezli australští „náboroví pracovníci“ pracovat na cukrových plantážích v severním státě Queensland.

Obyvatelé tichomořských ostrovů na plantáži v autralském Queenslandu.

Obyvatelé tichomořských ostrovů na plantáži v autralském Queenslandu.

Podle historiků bylo tímto způsobem z tichomořských ostrovů okolo Austrálie dovezeno do země asi 50 - 60 tisíc domorodců. Většina z nich byla z ostrova Vanuatu a Šalamounových ostrovů, ale i z Fiji, Papuy-Nové Guiney nebo Nové Kaledonie. Někteří odešli dobrovolně, zlákáni vidinou přivýdělku, jiní byli donuceni silou. „Součástí bylo i unášení,“ uvedl pro NYT profesor historie Clive Moore z univerzity v Queenslandu.

Mnozí pracovníci se z plantáží už nikdy nevrátili, zhruba třetina z nich podlehla nemocem a podvýživě, uvádí australský server ABC. Na začátku 20. století pak země zahájila politiku „bílé Austrálie“, která se snažila ze země dostat veškeré nebělošské obyvatelstvo. Část domorodých pracovníků tak byla deportována zpět, bez povolení k návratu.

Na plantážích pracovali i původní australští obyvatelé, se kterými navzdory zákazu otroctví v britských koloniích z roku 1833 australští kolonisté obchodovali nebo je prodávali jako součást pozemku. Zákon z roku 1918 navíc povoloval majitelům plantáží zaměstnávat Aborigince násilím a neplatit jim za jejich práci. 

Dnes žije v pobřežním městě Mackay na Queenslandu jedna z největších tichomořských komunit v Austrálii, čítající asi 20 tisíc lidí. Mnoho z nich, zejména mladší generace, o své historii nic neví. „O mém kulturním původu jsem se dozvěděl až nedávno. Mám pocit, jako bych ztratil něco, co jsem nikdy neměl,“ říká šestadvacetiletý Cody Bobongie.

Až do roku 2016 zde také zůstával neoznačený hrob se 160 tichomořskými domorodci, kteří na plantáži přišli o život. „Jezdila jsem tudy často autem a neměla jsem tušení, že jezdím přes svoje vlastní předky,” říká pro NYT Starrett Vea Vea, předsedkyně Australské asociace tichomořských ostrovanů. Díky činnosti komunity zde dnes stojí hřbitov a socha klečícího muže připomínající památku odvezených domorodců.

Starosta Mackay Greg Williamson uvedl, že Queensland by si měl přiznat, že velká část jeho bohatství vzešla z neplacené práce původních obyvatel a tichomořských domorodců. Historie tichomořských domorodců v Austrálii se na školách neučí, což je podle Williamsona chyba. „Nemá cenu tvrdit, že se to nestalo,“ říká. Premiéra Morrisona Williamson vyzval, ať do města přijede na „lekci historie“.

Autor:

Talent funguje, když se nastartuje v mozku. Odemkněte ho, radí Jan Mühlfeit

Premium Dvaadvacet let pracoval ve firmě Microsoft po boku Billa Gatese. V byznysu se dostal na vrchol, ale také zažil strmý...

„Očkovat sa nechcu, je v tom sajrajt.“ Reportáž z obce, kde odmítají vakcínu

Premium Vyškovec je obec, kde se nejméně lidí z celé země nechalo očkovat proti koronaviru – jen necelých sedmnáct procent. V...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Když holčičky testují: Jak se bude líbit panenka Kitten Cafté?
Když holčičky testují: Jak se bude líbit panenka Kitten Cafté?

Na 20 maminek a jejich holčiček tentokrát čeká kelímek s panenkou Kitten Catfé. Zapojte se do testování a získejte pro svoji holčičku další...