Lidovky.cz: Na Meltingpot fóru při hudebním festivalu Colours of Ostrava budete hovořit o Číně jako supervelmoci. Co říkáte na představu, že Čína je rostoucí supervelmocí? Nebo už supervelmocí je, jen jsme si toho nestihli všimnout?
Myslím, že ještě není. Zatím se jí stává jen v ekonomickém smyslu. Geopoliticky tam zatím není.
KDO JE MIKE CHINOYVíce než třicet let pracoval jako zahraniční korespondent pro CNN. V letech 1987-1995 byl vedoucím kanceláře v Pekingu, což určilo jeho profesní směřování i do budoucna. V roce 1989 odvysílal reportáž z událostí na náměstí Nebeského klidu v hlavním městě Číny. Po skončení v Pekingu ještě pracoval pro CNN dalších pět let v Hongkongu. Za zpravodajskou práci v Indonésii a Tchaj-wanu obdržel novinářská ocenění v čele s Peabody Award. V současnosti působí ve výzkumném centru Americko-čínského institutu v Hongkongu. Napsal tři knihy: China Live: People Power and the Television Revolution (Čína živě: Síla lidu a televizní revoluce), Meltdown: The Inside Story of the North Korean Nuclear Crisis (Roztavení: Příběh severokorejské nukleární krize zevnitř) a The Last POW (Poslední válečný zajatec). V červenci letošního roku se Mike Chinoy zúčastní mezinárodního fóra Meltingpot pořádaného společně s multižánrovým festivalem Colours of Ostrava. Fórum je pojato jako moderní platforma pro diskusi a výměnu myšlenek v oblastech současné politiky, ekonomiky, vědy, umění, designu a filozofie. O svoje myšlenky se Mike Chinoy podělí na panelu nazvaném „Čína supervelmocí: realita či mýtus?“ |
Lidovky.cz: A dostane se do té pozice někdy? Snaží se prezentovat sebe sama jako lídra minimálně v globální diplomacii.
To je pravda. Pomohl jim v tom Trump, který v podstatě odešel z pódia a přenechal je jim. Svým způsobem se snaží je získat a něco udělat. Si Ťin-pching se prezentuje jako největší podporovatel globalizace, boje se změnou klimatu a ekonomické integrace. Jenže v rétorice a realitě je rozdíl. Čínské vedení může rozumět intelektuálně globálnímu oteplování, ale Čína stále je největším znečišťovatelem. Když se zeptáte západních společností, řeknou vám, že je čím dál těžší obchodovat s Čínou, protože se postupně uzavírá západním investicím.
Lidovky.cz: V čem se liší od Spojených států, které byly dlouhou dobu také v pozici lídra?
Číňané se snaží využít vznikajícího vakua, aby na něm profitovali. Tím se liší od globálního vedení z učebnice USA. Nedokážu si představit vyslance Číny, jak se snaží na Blízkém východě dohodnout mír. Když se někde stane velké přírodní neštěstí, na pomoc přispěchají americká letadla s humanitární pomocí, ne čínská. Nemyslím, že Číňané mají o něco takového zájem, chtějí zajistit sami sebe.
Lidovky.cz: Z hlediska Číny je zajímavá role amerického prezidenta Donalda Trumpa. V průběhu prezidentské kampaně byl vůči ní velmi tvrdý, ale po zvolení, zdá se, zjihl. Jaké ten obrat vyslal Číňanům signály?
Podle mě nemá Trump žádné pevné názory nebo hodnoty kromě toho, aby ukazoval své ego. Když se zaměřil na Severní Koreu jako velký problém, myslel si, že Číňané budou spolupracovat a na KLDR zatlačí. Ti jej však považují spíše za upovídaného muže, jehož výroky nemají tak velkou váhu. Myslí, že když mu lichotí, respektují jej, jak sám vyžaduje, a umožňují mu používat svou byznysovou značku v Číně, prostě ustoupí. Podle mě z jeho osoby v Bílém domě mají obrovskou radost, protože jim zlehčuje život v některých oblastech jejich zájmu. Nechce se mu do přímé konfrontace s Čínou v Jihočínském moři. Nemluví o hodnotách, jako jsou lidská práva, která obě země rozdělovaly. Zrušil Transpacifickou dohodu, čímž vehnal státy v regionu do náruče Číny.
Lidovky.cz: Jeho hlavním cílem tedy bylo přimět Čínu spolupracovat proti KLDR?
Trump všechno postavil na předpokladu, že mu Čína pomůže vyřešit severokorejskou krizi. Ale je celkem zřejmé, že Číňané nemají zájem to skutečně udělat. Nejsou rádi, že má jaderné zbraně, ale existence Severní Koreje je pro ně důležitější. Funguje jako nárazníkový stát mezi nimi a proamerickou Jižní Koreou, v níž jsou základny amerických vojáků. Neudělají nic, co by Severní Koreu zatlačilo příliš do kouta. Podle mě pomalu nastává bod, kdy se Trump probudí a uvědomí si, že si s ním Číňané zahrávají. Nepomáhají mi vyřešit problém KLDR, k čertu s nimi, řekne si. Nevím ale, co to prakticky bude znamenat. Jestli skutečně pořádně zakročí třeba proti jejich obchodu.
Lidovky.cz: V zahraničních médiích se objevují i zprávy, že se vztahy Číny s KLDR horší. Jsou to jen vybájená přání, nebo je v tom i pravda?
Jejich vztah je velmi komplikovaný. Byl jsem v KLDR celkem sedmnáctkrát a mohu říct, že Severokorejci nesnáší Čínu ze všeho nejvíc. Jsou velmi pyšní a nacionalističtí a nemají rádi představu, že jsou malým bratříčkem velkého souseda. Číňané v Korejské válce KLDR zachránili. Ti jsou vděční, ale zároveň rozzlobení. Nesnáší, že jsou na nich ekonomicky závislí. Číňané si zase myslí, že jsou v KLDR hlupáci, protože odmítají ekonomické reformy po jejich vzoru, a navíc je viní, že mohou za rozmístění amerického obranného systému THAAD v Jižní Koreji, který mění strategické rozložení sil v regionu i pro Čínu.
Trpělivost s KLDR skončila. Trump chystá ostré kroky, KLDR označil za hrozbu |
Lidovky.cz: Severní Korea se v poslední době nedostala na přední stránky světových deníků kvůli novým jaderným či raketovým testům, ale tím, že propustila z věznění amerického studenta Otto Warmbiera, který byl však v kómatu a nedlouho poté zemřel. Opravdová záhada je, co se mu v KLDR stalo. Tušíte?
Bylo to kvůli tomu, že s ním zacházeli špatně, nebo jej zbili? Nebo se snažil spáchat sebevraždu? Nebo mu snad dali nějaké léky, které mu to způsobili? Prostě nevíme. Naposledy, když jej bylo veřejně vidět, byl v normálním stavu. Jisté je jedině to, že byl v kómatu skoro rok. Severokorejci podle mě čekali, jestli se z kómatu probere, protože jedině tak pro ně byl výhodný jako trumf pro vyjednávání. Když si uvědomili, že se možná už neprobudí a navíc je blízko ke smrti, zpanikařili a nechtěli, aby zemřel v jejich rukou. Proto jej raději poslali do USA.
Lidovky.cz: Myslíte, že se někdy dobereme toho, co se mu skutečně stalo?
Nevím. Divné je, že jiní Američané držení v KLDR byli v dobrých podmínkách. Nedocházelo k žádnému bití nebo snad mučení. Napsal jsem krátkou knihu o Merrilu Newmanovi, který byl také držen v zajetí. Bydlel v hotelovém pokoji a každý den jej kontrolovali doktor se sestrou. Bylo mu 85 a oni nechtěli, aby jim zemřel v rukou. Celá ta Warmbierova situace je zvláštní. Je to velký problém a může to podle mě vést k tvrdším sankcím ze strany USA, především aby se zamezilo turistům jezdit do Severní Koreje. (Americký Kongres už minulý týden oznámil, že připravuje legislativu na omezení cest do KLDR – Pozn. red.) Podle jednoho z komentátorů stanice Fox News by měly USA preemptivně udeřit atomovou bombou.
  |
Lidovky.cz: Není to trochu přehnané?
Odráží to nálady, které mezi Američany jsou. Americký student jel na výlet do KLDR a vrátil se v kómatu a zemřel. Narušuje to pak především jakékoliv možnosti jednání mezi oběma stranami, která jsou už tak velmi nepravděpodobná.
Lidovky.cz: Existuje ale opravdu reálná možnost tvrdé odvety, třeba až vojenské intervence?
Problém s KLDR z mezinárodního a amerického hlediska je, že neexistují žádné dobré volby. Americký ministr obrany Jim Mattis vyjádřil názor, že nová korejská válka by byla nejničivější konflikt od druhé světové války. Severokorejci mají jaderné bomby, chemické bomby, nervové plyny, desítky tisíc dělostřeleckých projektilů, které by byly schopné proměnit Soul v zemi nikoho během hodiny. Vojenská akce proto upřímně není ani pod Trumpem pravděpodobná.
Problém je, že sankce také nefungují. Důležité by byly akce proti čínským společnostem a bankám, které s KLDR obchodují. (Zatím se terčem sankcí stala jedna čínská banka – Pozn. red.) Číňané udržují severokorejskou ekonomiku při životě a mnoho společností je v různých oblastech hluboce zakořeněno v KLDR. Pokud by šli Američané po všech, opravdu by to Severokorejce zasáhlo, ale zároveň by to mohlo hodně narušit vztahy s Čínou.
