Po normalizaci vztahů mezi Izraelem a několika arabskými státy se Blízký východ v úterý dočkal rozuzlení dalšího letitého sporu. Podpisem dohody v saúdskoarabském městě Al Ulá totiž skončila blokáda Kataru ze strany čtyř zemí: Bahrajnu, Egypta, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE).
Důvodem, proč tzv. Čtyřka v červnu 2017 přerušila s Katarem veškeré diplomatické, obchodní i dopravní spojení, byla obvinění, že tento malý, avšak velmi bohatý a vlivný emirát podporuje radikální muslimské či přímo teroristické organizace (mj. Hamás či Muslimské bratrstvo) a udržuje těsné vztahy s „nepřátelským“ Íránem.
Saudi Crown Prince Mohammed bin Salman and Qatar’s Amir @TamimBinHamad Al Thani embrace during the first meeting between the two royals since the 2017 blockade. #GCCsummit #المصالحه_القطريه_السعوديه #قمه_العلا #تميم_بن_حمد #Qatar #SaudiArabia #DohaNews pic.twitter.com/RUh8ojCkQW
— Doha News (@dohanews) January 5, 2021
Katar ovšem taková obvinění setrvale odmítal. Když po třech letech začalo být jasné, že blokáda Dauhá sice působí určité ekonomické a logistické potíže, ale k zásadním ústupkům jej nepřinutí, začaly na podzim loňského roku opatrné sondáže, jak ze situace ven. A to hlavně tak, aby si všichni zúčastnění zachovali tvář.
Vhodnou příležitostí se stal úterní summit Rady pro spolupráci arabských zemí v Perském zálivu (GCC), který proběhl v saúdskoarabském městě Al Ulá. Tyto schůzky se konají každý rok; Katar je sice členem GCC, ale od začátku roztržky se jednání na vrcholné úrovni neúčastnil. Když ovšem v pondělí katarský emír Tamím Al-Sání oznámil, že saúdskoarabské pozvání na summit přijal, a Saúdská Arábie vzápětí otevřela svůj vzdušný prostor i pozemní hranici s Katarem, bylo jasné, že průlom je na cestě.
„Musíme jít společně“
Katarského emíra v úterý uvítal na letišti v Al Ulá saúdskoarabský korunní princ a faktický vládce země Muhammad bin Salmán (MBS) širokým objetím. A o rozmáchlá gesta a velká slova nebyla nouze ani později.
Katar chystá demokratický pokus. Emír dá prostor většímu zapojení občanů |
„Podpisem této dohody (o normalizaci vztahů s Katarem – pozn. red.) potvrzujeme arabskou islámskou solidaritu mezi zeměmi u Perského zálivu,“ řekl MBS v úvodním projevu. Jeho další pokračování pak naznačilo, co je zřejmě hlavním důvodem ukončení blokády. „Je nutné, abychom v regionu spojili své síly a mohli tak lépe čelit výzvám a nebezpečím, zejména hrozbám ze strany íránského režimu a jeho ambicím rozvíjet raketový a nukleární program,“ uvedl korunní princ.
Z širšího geopolitického hlediska se usmíření mezi Katarem a jeho dočasnými rivaly skutečně jeví jako další krok ve snaze vytvořit co nejširší regionální koalici proti Teheránu. Na ní mají zájem také USA a Izrael jakožto dlouhodobí arcinepřátelé Íránu.
People celebrating in the streets of #Doha, after the opening of Air Space, land and sea borders between #SaudiArabia and #Qatar..✌️❤️ pic.twitter.com/pdbXR1pmJL
— Sohag Khan (@kh69189354) January 5, 2021
Právě americký podíl na ukončení nepřátelství mezi Katarem a tzv. Čtyřkou zatím zůstává nejasný. Jako zemi, která ukončení blokády zprostředkovala, totiž účastníci úterního summitu označovali vesměs Kuvajt, který je rovněž členem GCC. V politických kuloárech sice kolují informace o „tlaku“ administrativy končícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na všechny strany sporu, aby se dohodly, konkrétní motivace ale nebyly k dispozici.
Ze čtyř blokujících států vedla snahu o ukončení nepřátelství s Katarem Saúdská Arábie, zatímco SAE a Bahrajn se k věci stavěly mnohem chladněji. Ostatně ještě koncem minulého roku se Katar a Bahrajn obviňovaly z narušování vzdušného a námořního prostoru.
Al-Džazíru nezavřou
Právě silným zájmem na utužení regionální aliance proti Íránu lze vysvětlit, že Katar mohl vyjít z tříapůlletého sporu jako nesporný vítěz. Původně totiž tzv. Čtyřka jako podmínku urovnání roztržky stanovila třináct požadavků, ze kterých nakonec Katar nemusel splnit prakticky nic – od vydání údajných „teroristů“ přes ukončení diplomatických vztahů s Teheránem až po zavření globálně vlivného mediálního domu Al-Džazíra.
Místo toho se Dauhá zavázalo ke stažení žalob a arbitráží, které Katar vedl proti svým oponentům kvůli blokádě. Například katarskou vládou vlastněná letecká společnost Qatar Airways, jež má síť linek do celého světa, se od čtyř arabských států domáhala kompenzací ve výši 5 miliard dolarů (asi 107 miliard korun) za to, že kvůli uzavření leteckého prostoru ze strany Saúdské Arábie a dalších zemí musela létat delšími trasami.
Normalizace vztahů nicméně pro Katar znamená úlevu nejen kvůli snadnějšímu leteckému byznysu. Budou se moci znovu setkat rozdělené rodiny a zjednoduší se i obchod, který dosud mnohé katarské firmy musely vykonávat přes prostředníky, případně si najít jiné partnery.
