V jádru věci je v okolním světě málo známý ozbrojený konflikt mezi německými kolonisty a původními domorodými kmeny na území dnešní Namibie v letech 1904 až 1907. Německé císařství tehdy toto rozlehlé pouštní území ovládalo jako kolonii pod názvem Německá jihozápadní Afrika.
Poté co černošské kmeny Hererů a Namů proti koloniálním pánům v roce 1904 povstaly se zbraní v ruce, dosáhly sice dílčích vojenských úspěchů, ale karta se rychle obrátila a lépe vyzbrojení Němci s pomocí posil snadno získali převahu.
Desetitisíce mrtvých Hererů a Namů
V Namibii vyhrál v regionálních volbách politik Adolf Hitler. Neusiluji o ovládnutí světa, vzkazuje |
Příslušníci Hererů a Namů byli zatlačeni do pouště, kde umírali žízní a hladem, neboť němečtí vojáci jim odřízli komunikační spojnice do úrodnějších oblastí. V další fázi konfliktu Němci nahnali ty, kdo přežili, do koncentračních táborů. V nich většina černochů zemřela v důsledku hrubého zacházení, nemocí a nedostatku potravy.
  |
Počet zabitých Hererů a Namů se odhaduje na vyšší desítky tisíc a každopádně tehdy přišla o život většina příslušníků obou kmenů, kteří žili na území kolonie.
Německá vláda nyní oficiálně souhlasí, aby se toto masové vyvražďování nazývalo genocidou. Součástí historického vyrovnání je také závazek, že Berlín investuje během následujících třiceti let v Namibii částku 1,1 miliardy eur (asi 28 miliard korun). To jsou v řídce osídlené zemi velké peníze, které mají jít zejména do oblastí, kde dnes žijí kmeny Hererů a Namů. Německé finance by měly přinést radikální zlepšení v oblasti venkovské infrastruktury, zemědělské mechanizace nebo zásobování vodou.
Ještě loni byla německá nabídka na finanční „odškodnění“ pro namibijskou vládu mnohonásobně nižší, jen deset milionů eur (asi čtvrt miliardy korun). Namibie takovou částku ale odmítla.
Vedle uznání genocidy a finančních záležitostí je třetím klíčovým bodem německo-namibijské deklarace žádost o odpuštění ze strany Německa. Tu má v namibijském parlamentu pronést německý prezident Frank-Walter Steinmeier; datum ještě nebylo stanoveno.
Sucho, záplavy i ekonomická situace. Na jihu Afriky hladoví 45 milionů lidí |
Německo během šestiletých jednání s Namibií opakovaně zdůrazňovalo, že jakákoli dohoda nebude předjímat nárok na jakékoli budoucí kompenzace. To v pátek zopakoval i ministr Maas.
Německé stopy jsou stále znatelné
Vedle nezpochybnitelných škod na životech domorodců přinesla krátká německá správa dnešní Namibie (císařské Německo toto území ovládalo v letech 1884 až 1915) zemi i mnoho dobrého. Němci tam položili základ moderní infrastruktury, vybudovali sídla městského typu i přístavy – nic z toho do té doby neexistovalo.
Území Namibie na jihu Afriky.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Tehdy moderními metodami také zahájili těžbu surovin včetně diamantů a zlata. Německé koloniální dědictví dodnes prozrazují jména měst, ulic, budov a veřejných prostranství.
Zjevně i díky základům položeným Němci patří dnešní Namibie k ekonomicky nejvyspělejším státům Afriky, podle míry bohatství je zhruba na úrovni Tuniska či Jihoafrické republiky. Od získání nezávislosti v zemi panuje mír a u moci se střídají vlády na základě výsledků voleb – věc v mnoha afrických státech neznámá.
