Vojenský blok nyní tvoří 28 zemí a MAP je jakýmsi předstupněm k případnému budoucímu vstupu do aliance.
"Pokud jde o Černou Horu, naprosto jednoznačně bylo to udělení toho akčního plánu členství odsouhlaseno," podotkl ministr po jednání s partnery s členských zemí NATO.
O stejné věci ministři rozhodovali i v případě Bosny a Hercegoviny. V jejím případě však je rozhodnutí složitější. "Je to vlastně jazyk, který říká ano, ale za podmínky," vysvětlil Kohout.
Členství za reformy
NATO podle něj rozhodlo o souhlasu s zařazením této balkánské země do zmiňovaného programu, avšak pod podmínkou, že zhruba do dubna příštího roku dojde v této zemi k určitým reformám ozbrojených sil i dalším změnám.
Jak dlouho bude trvat, než by obě země alianci opravdu mohly rozšířit, podle něj není možné říct. "Záleží pouze na nich," řekl. Z příkladů z minulosti se nicméně zdá, že to jistě bude trvat řadu let.