Lidovky.cz: Po propuštění zamířil Chodorkovskij do Německa. Proč právě tam?
Údajně tam měl jet za svou nemocnou maminkou Marinou, která se měla léčit na jedné z berlínských klinik (osmdesátiletá Marina Chodorkovská bojuje s rakovinou, pozn. red.). Nicméně Marina Chodorkovská se podle všeho momentálně nachází v Rusku, takže je to celé poněkud záhadné. Dá se však předpokládat, že se brzy dovíme víc od samotného Chodorkovského. V tuto chvíli to vypadá, že jeho žádost o milost, o níž ve čtvrtek všichni včetně Chodorkovského právníků pochybovali, je skutečností a že to byl právě zdravotní stav matky, který k ní Michaila Borisoviče nakonec donutil. Říkám donutil, jelikož on se tomuto roku dlouhá léta chtěl vyhnout, tvrdil, že před ruským zákonem není vinen, a nemá tedy důvod prosit o milost.
VÍCE ZDE: |
Lidovky.cz: Co Chodorkovskému zbývá z jeho proslulého bohatství?
Přesnou sumu nejsem schopen odhadnout, faktem ovšem je, že měl svůj osobní majetek, o který, pokud vím, nepřišel. Přišel o celý Jukos, což představovalo desítky až stovky miliard rublů, proto býval nejbohatším Rusem. Jenomže Jukos, jak víme, už dnes vůbec neexistuje, byl v podstatě rozsápán mezi ruské státní a polostátní těžařské společnosti.
Lidovky.cz: Jak dlouho může Chodorkovskij v zahraničí zůstat?
To je otázka, na kterou v tuto chvíli neexistuje žádná konkrétní odpověď. Brzy snad budeme vědět víc. Nicméně umím si představit, že nějakou dobu setrvá, aby se trochu vzchopil po těch více než deseti letech vězení a rozmyslel si, co bude podnikat dál.
Michail Chodorkovskij
Lidovky.cz: Odhadl byste možné scénáře? Okamžitě se nabízí otázka, zda míří do politiky jako sok prezidenta Putina...
Rozhodně není příliš pravděpodobné, že by se vrátil zpět do podnikatelské sféry. Chodorkovskij se během těch let ve vězení změnil v jakéhosi politického filozofa. Napsal řadu různých zajímavých i méně zajímavých traktátů, za součinnosti několika významných novinářů a publicistů dal dokonce dohromady i knihu rozhovorů, v nichž jsme se dovídali, co si myslí o současném Rusku a jeho dalším vývoji... Abych to celé shrnul: domnívám se, že bude mít tendenci vrátit se zpět do politiky.
Lidovky.cz: Jakým způsobem?
Je třeba si uvědomit jednu velmi důležitou věc. Chodorkovskij samozřejmě může své politické názory - v mezi ruských možností - jakkoli vyjadřovat, do praktické politiky však nemůže. Aspoň zatím. Ruská legislativa mu to neumožňuje: lidem odsouzeným za těžké a velmi těžké delikty zakazuje politickou praxi po dobu pěti let od propuštění, a Chodorkovskij se podle výkladu ruské justice provinil velmi těžkým ekonomickým zločinem. Nebude tak moci kandidovat v žádných volbách, ať už regionálních nebo celostátních parlamentních, ale především prezidentských. Ty se budou konat v roce 2018 a očekává se, že Vladimir Putin se v nich hodlá ucházet o už čtvrtý mandát ruského prezidenta. Tím by se potom stal na základě ústavních změn, které provedl Dmitrij Medveděv v roce 2008, a byl by jím šest let, tedy do roku 2024. Až tam by Chodorkovskij možná měl nějakou šanci.
Na druhou stranu je to, co jsem teď řekl, vyloženě hypotetická konstrukce. Putin, byť vypadá jako samovládce, jím ve skutečnosti není a v moderních ruských a sovětských politických dějinách se už často stalo, že přišel palácový převrat, který i člověka Putinova formátu dokázal velmi snadno a rychle odstranit. Kdyby se něco takového stalo, pak jsou Chodorkovského šance daleko větší. Ovšem to, že Chodorkovskij se zúčastní politického boje v té takzvané nesystémové opozici se rozumí samo sebou, o tom bych v tuto chvíli vůbec nepochyboval.
Lidovky.cz: Hovořil jste o Chodorkovského hypotetické prezidentské kandidatuře. Jakou by měl šanci u ruské veřejnosti? Západ Chodorkovského často označuje za politického vězně a oběť stávajícího režimu. Jak na něj však pohlížejí Rusové?
Musíme si uvědomit, že když Putin Chodorkovského před těmi více než deseti lety poslal za mříže, hlasů ve prospěch Michaila Borisoviče ozývalo minimum. Běžný Rus měl tehdy za sebou ta strašlivá 90. léta, léta těžké bídy a divoké privatizace, kdy doslova pár desítek lidí rozchvátilo majetek celé země, a Chodorkovskij pro něj byl zkrátka a dobře zlý oligarcha. Až postupem let, když lidé, zejména inteligence a liberální část společnosti, viděli, jak konsekventně si Chodorkovskij počíná, začala jeho hvězda postupně stoupat. Přesto ho Putin pustil, což je nesmírně zajímavé a můžeme se samozřejmě jenom domýšlet, proč to udělal. Nabízí se ten výklad s odmítáním světových politiků přijet na olympiádu do Soči, to bych si i představit uměl. Ale může to být i tak, že Putin si chladnokrevně spočítal to, co jsem říkal o prezidentských volbách, a řekl si: Takové gesto by se mi teď vlastně mohlo docela hodit.
Demonstrace za osvobození Chodorkovského
