Chorvatští zákonodárci ve čtvrtek schválili rozpuštění parlamentu. Sociální demokrat a populista Milanović, jehož prezidentský mandát vyprší v únoru 2025, se dostal do sporu s dlouholetým premiérem Andrejem Plenkovičem. Milanović chce kandidovat jako nezávislý a nestraník na kandidátce Sociálnědemokratické strany (SDP).
Podle chorvatské stanice HRT prezident uvedl, že po volebním vítězství, kterým si je jistý, odstoupí z postu prezidenta republiky. „Jsou chvíle, kdy musíte vystoupit ze své komfortní zóny, protože neexistuje žádná jiná cesta,“ cituje Milanoviče HRT. Jeho zařazení do čela kandidátky potvrdil i předseda SDP Pedja Grbin.
Volby se budou konat ve středu 17. dubna. Na zastupitelských úřadech v zahraničí se volební místnosti otevřou 16. a 17. dubna. Nadcházející hlasování proti sobě postaví vládnoucí konzervativní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) a skupinu středových a levicových stran, které podle agentury AP oznámily, že budou kandidovat v koalici.
Vláda dlouholetého premiéra Plenkoviče v posledních měsících čelila protestům opozice, která požadovala předčasné volby. Kabinet vinila mimo jiné z korupce a vadilo jí jmenování kontroverzního soudce Ivana Turudiče do funkce nejvyššího státního zástupce.
Řádné volby balkánská země plánovala na podzim, 151členný parlament však nakonec rozhodl, že se hlasování uskuteční ještě před červnovými volbami do Evropského parlamentu.
Bývalý premiér odmítá pomoc Ukrajině
Současný prezident Milanović byl dlouholetým lídrem Sociálnědemokratické strany (SDP) a v minulosti už jednou byl i předsedou vlády. Z této pozice zemi vedl od prosince 2011 do ledna 2016. V prezidentských volbách před čtyřmi lety pak porazil tehdejší prezidentku Kolindu Grabar-Kitarovičovou, kandidátku vládního HDZ.
Funkce prezidenta je však v Chorvatsku spíše ceremoniální. Hlava státu nemůže vetovat zákony, může však ovlivňovat zahraniční, obrannou a bezpečnostní politiku. Své názory na zahraniční politiku ostatně tento prezident projevil už několikrát ve vztahu s válkou na Ukrajině.
Těsně před ruskou invazí prohlásil, že Ukrajina nemá v NATO co dělat a že se tamní vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem. „My s tím nebudeme mít nic společného a nic nemáme. Pokud dojde k eskalaci, stáhne se všechno až do posledního chorvatského vojáka,“ řekl v lednu 2022. O pár měsíců později zase vyzval parlament k blokádě vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance s tím, že by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválená kontroverzní volební reforma.
Loni v lednu pak Milanović kritizoval plánované dodávky tanků a dalších zbraní ze západních zemí na Ukrajinu. Uvedl také, že ukrajinský poloostrov Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko, už nikdy nebude součástí Ukrajiny.
