21. července 2017 15:12 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Churchill tajil styky Eduarda VIII. s nacisty, Thatcherová chtěla propustit 88letého Hesse

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 18Diskuse
Winston Churchill s královnou Alžbětou II. v roce 1954. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Winston Churchill s královnou Alžbětou II. v roce 1954. | foto: Reuters

LONDÝN/PRAHA Winston Churchill spolu s tehdejším americkým prezidentem Dwightem Eisenhowerem chtěli v padesátých letech zatajit nacistické telegramy, podle nichž britský král Eduard VIII. po abdikaci toužil po domluvení míru s Adolfem Hitlerem. Vyplývá to z historických materiálů Úřadu vlády, které ve čtvrtek publikoval britský Národní archiv.

Materiály, které spatřily světlo světa, patří do kategorie „příliš problematické, příliš citlivé“, a proto bývají dlouhodobě ukryté. Jednou za čas však k otevření spisů dochází a nově odhalený soubor obsahoval Churchillovo memorandum z roku 1953.

Bylo označeno jako „přísně tajné“, protože v něm tehdy staronový britský premiér popisoval existenci série německých telegramů, které obsahovaly komentáře vévody z Windsoru, bývalého krále Eduarda VIII., který abdikoval v roce 1936.

„Je přesvědčen, že kdyby zůstal na trůnu, k válce by nedošlo. Popisoval sebe sama jako neochvějného podporovatele mírového kompromisu s Německem,“ stojí v telegramu z neutrální portugalské metropole Lisabonu, kde v červenci 1940 vévoda přebýval. Měl také říci, že pokračující těžké bombardování přiměje Anglii k míru.

Eduard VIII.

Eduard VIII.


Král Eduard abdikoval, aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Odstěhovali se spolu do Francie, kde je ale zastihla druhá světová válka, proto našli útočiště ve Španělsku. Ve válce formálně neutrální vláda generála Francisca Franca s Hitlerovým Německem sympatizovala, proto jej požádala o směrnice, jak s uprchlým členem britské královské rodiny naložit.

Bombové hrozby Němců

Nacistický šéf diplomacie Joachim von Ribbentrop nařídil sledování vévodova příbytku a žádal, aby byl pár udržen ve Španělsku. Když Ribbentrop zjistil, že se na cestě do Portugalska Eduard staví proti Churchillovi a válce, rozhodl se konat. „Vévoda se musí vrátit do Španělska za jakýchkoliv okolností,“ napsal nacistický ministr. Měl v plánu nabídnout vévodovi cokoliv, i anglický trůn, aby mu pomohl s mírem.

Churchill si uvědomoval, jaké představuje monarcha, který by měl blízko k nacistům, nebezpečí. Proto jmenoval vévodu guvernérem zámořských Baham. Když se pár zdráhal nabídku přijmout, Churchill Eduardovi, který měl čestnou vojenskou hodnost, pohrozil vojenským soudem. Ribbentrop si nechtěl svou kořist nechat utéct, proto nařídil udržet Windsory ve Španělsku i za cenu únosu. I přes sabotážní pokusy a bombové hrozby Němci neuspěli.

Bývalý francouzský premiér Michel Rocard a někdejší britská předsedkyně vlády Margaret Thatcherová.
Rudolf Hess

O existenci telegramů popisujících německé spojení s vévodou měl s Churchillem hovořit i jeho nástupce Clement Attlee. Považoval je za nástroj „té největší možné škody“. S tím Churchill souhlasil a doufal, že bude možné zničit veškeré stopy po jejich záznamech. Poté, co se do funkce po Attleem znovu vrátil, byl zhrozen, že ke zničení nedošlo.

V současnosti znovuobjevené záznamy o Churchillových akcích mají v plánu zveřejnit historici ve Washingtonu. Churchill psal mimo jiné americkému prezidentu Eisenhowerovi, protože se bál, že „vytvoří dojem o úzkém propojení vévody z Windsoru s německými agenty a jeho neloajalitě.“ Eisenhower s utajením souhlasil, protože telegramy považoval za pouhé nástroje německé propagandy. Přesto se jim zatajení nepovedlo a nacistická komunikace byla v roce 1957 zveřejněna, sám vévoda ji však označil za kompletní výmysl.

‚Pusťte Hesse, je mu 88‘

Z nově zveřejněných archivních dokumentů také vyplývá, že v roce 1982 tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová lobbovala za propuštění nacistického pohlavára a zástupce Adolfa Hitlera Rudolfa Hesse. Odpykával si od roku 1947 trest v berlínské věznici Spandau, k němuž byl odsouzen v rámci norimberských procesů.

„Neexistuje podle mě ospravedlnění Hessova držení za mřížemi. Je mu 88, ve vězení strávil téměř 40 let, z toho 16 bez společnosti dalších vězňů. Z humanitárních důvodů by nemělo být s nikým zacházeno takovým způsobem,“ psala Thatcherová podle britského listu The Guardian v dopise adresovaném tehdejšímu sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi, který by měl v řešení celé věci důležité slovo. Dopis však nakonec nebyl odeslán.

  • 18Diskuse


Jakub Fajnor

Autor

Jakub Fajnorjakub.fajnor@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz