Mluvčí čínského parlamentu, jehož výroční zasedání začalo v pekingském Paláci lidu, už v sobotu informovala, že výdaje na armádu, stoupnou „zhruba o sedm procent“. Nárůst bude nejpomalejší od roku 2010 a již druhým rokem v řadě bude pouze jednociferný. Čína letos na armádu vydá zhruba 1,3 procenta svého HDP.
V rozporu s dřívější praxí ale čínská ministerstva financí a obrany nepředložila Všečínskému shromáždění lidových zástupců v novém rozpočtu konkrétní výši výdajů.
  |
„Podpoříme snahy o reformu národní obrany a ozbrojených sil s cílem vystavět pevnou obranu a silné ozbrojené síly, které odpovídají mezinárodnímu postavení Číny a v souladu s naší národní bezpečností a rozvojovými zájmy,“ stojí podle agentury Reuters v rozpočtu předloženém parlamentu. Detailní čísla ale dokument neobsahuje.
Konkrétní čísla nezveřejnila ani státní agentura Nová Čína. Mluvčí ministerstev obrany a financí na dotazy agentur AP a Reuters nereagovaly.
Čína přitom v minulosti opakovaně tvrdila, že její výdaje na armádu jsou zcela transparentní.
V Číně začala ‚dvojí schůze‘. Narušitelé a reportéři nejsou vítáni |
Podle některých pozorovatelů jsou čínské výdaje na armádu ve skutečnosti mnohem vyšší, než Peking udává, protože do oficiálních statistik nezahrnuje řadu položek jako například nákup armádního vybavení v zahraničí.
Posilování armády a stále přímější prosazování vlastních zájmů například v oblasti Jihočínského či Východočínského moře vzbuzuje u čínských sousedů obavy. Peking ale tvrdí, že jeho armáda slouží čistě k obranným účelům.
Premiér Li Kche-čchiang ve svém proslovu k parlamentu slíbil hluboké reformy čínské armády. „Posílíme naši námořní a vzdušnou obranu i kontrolu hranic a zajistíme důležité operace spojené s bojem proti terorismu,“ uvedl předseda vlády.
Čína má po Spojených státech druhý největší obranný rozpočet. Ve srovnání s USA je ale pouze čtvrtinový.
