Výzkum probíhal od konce ledna do konce března, tedy přesně dva měsíce. Jedna část testování byla zaměřena zhruba na 9 000 lidí, u nichž bylo pravděpodobné, že by mohli být nakaženi. Šlo o osoby s příznaky typickými pro nemoc covid-19 nebo ty, kteří se v nedávné době vrátili z rizikových zahraničních oblastí jako je Čína nebo Itálie. Ve druhé skupině o počtu asi 13 000 osob byli lidé, kteří nepociťovali žádné nebo pouze mírné příznaky a nebyli v žádné rizikové oblasti.
Studie promořenosti Česka se podle Prymuly opozdí. Provinilci v chytré karanténě trestáni nebudou |
V rizikové skupině se ukázalo, že z dětí mladších deseti let se nakazilo pouze 6,7 procenta, zatímco u lidí starších deseti let šlo o zhruba 13,7 procenta. U druhé skupiny nenašli výzkumníci stopy dokonce u žádného z dětí pod deset let, zatímco u starších lidí bylo pozitvních pouze 0,8 procenta vzorků.
Podle odborníků tento výsledek vyvrací myšlenku, že děti jsou častými přenašeči viru, ačkoliv třeba samy příznaky vůbec nepocítí. Závěry studie ukazují, že se u dětí virus tak často neobjevuje a že nejsou jeho klíčovými šiřiteli. To by mimo jiné znamenalo, že by se mohly otevřít kompletně minimálně nižší stupně základních škol, ale i uvolnění dalších opatření, shodují se odborníci.
Studie, která vyšla v časopise The New England Journal of Medicine, nicméně ukázala, že zhruba padesát procent pozitivně testovanýc lidí mělo buď žádné nebo zcela zanedbatelné příznaky, uvedl podle CNN zakladatel islandské biofarmaceutické společnosti deCODE Genetics, která se podílela na přípravě analýzy, doktor Kári Stefánsson. „Potvrzuje se, že asymptomatické nakažené osoby hrály naprosto klíčovou roli v šíření nákazy ve světové populaci,“ vysvětlil.
Island nastartoval testování lidí na koronavirus už koncem ledna, což podle serveru CNN znamená několik týdnů před prvním úmrtím spojeným s nemocí covid-19. Stefánsson připomíná, že poté spustili zdravotníci masivní trasování kontaktů nakažených osob a uvalili cílenou karanténu na nakažené pacienty a lidi, u nichž byla nákaza pravděpodobná.
V tuto chvíli hlásí Island zhruba 1700 případů nákazy a osm úmrtí spojených s nemocí. Ačkoliv se ostrovní stát nevyhnul problémům s nedostatkem testů či jiných pomůcek, Stefánsson odmítá, že by rychlému testování a nízkému počtu nakažených pomáhal nízký počet obyvatel, kterých na Islandu žije zhruba 364 000. „Vůbec to nesouvisí s tím, kolik máme obyvatel. Mnohem důležitější je, že jsme byli výborně připraveni,“ vysvětlil Stefánsson.
Island se zároveň chystá podobně jako jiné severské země, třeba Dánsko či Norsko, uvolňovat opatření proti šíření nákazy. Například školy, které dosud provozovaly výuku distančně nebo v jiném omezeném režimu, by se do normálního provozu měly vrátit 4. května. Otevřou se i univerzity a vyšší odborné školy, kde je sice riziko o něco vyšší, ale velké šíření je tam podle studie stále nepravděpodobné.
