Naposledy jste natáčel seriál o lékařských tradicích v Brazílii, Peru nebo Bolívii. Jak jste se od tématu lékařství dostal až k zabíjení velryb?
Rád cestuji po světě a neomezuji se na jedno konkrétní téma. Snažím se posouvat limity a bořit různé mýty a předsudky. Je ale pravda, že tohle byla spíš náhoda. Poprvé jsem se na Faerské ostrovy dostal proto, že jsem chtěl s kamerou sledovat ekologickou organizaci Sea Shepherd. O nich se zejména ve Spojených státech říká, že to jsou ekotororisté, a mě zajímalo, co je na tom pravdy. To bylo v roce 2014. Seznámil jsem se s pařížskou pobočkou této organizace a odjel s ní na Faerské ostrovy.
Na Faerské ostrovy jeli kvůli velrybám?
Ano, jeli za těmi „barbary“, kteří jich u pobřeží každoročně stovky zabijí. To mě také zajímalo: Jak asi vypadá takový barbar, říkal jsem si? A místo nějakých divochů jsem potkal příjemné lidi, kteří vypadali jako vy nebo já, lidi, kteří jako součást dánského království mají relativně vysoký životní standard. Dokonce se i smáli mým vtipům. Začali mi otevírat dveře a zvát mě k sobě, takže jsem zblízka mohl poznat i je.
Byl jste tak na pomezí dvou protikladných světů.
Ano, a každý jsem se snažil ukázat tak věrně a pravdivě, jak to jen šlo. Bez předsudků. Dosavadní dokumenty ohledně každoročního zabíjení velryb vždy glorifikují jednu stranu. Buď je to: Ano, ostrované sice zabíjejí velryby, ale je to stará kulturní tradice. A nebo naopak: Hodní aktivisté se snaží zachránit nebohá zvířata. Samozřejmě těch aspektů, které je nutné brát v úvahu, je řada: etika, ekologie, kultura a tradice, filozofické otázky, ochrana přírody, znečištění moří a toxicita velrybího masa, nebo import potravin přes půl světa. Je lepší si maso zabít v moři, nebo koupit v supermarketu? Jsou velryby víc než krávy nebo ovce? Není přece správné říct, že život jednoho zvířete je cennější než život jiného.
Proč se velryby na Faerských ostrovech pořád loví?
Pro tamní obyvatele je to do značné míry otázka jejich kulturní identity. Když máte jen 50 tisíc lidí rozesetých na sedmnácti ostrovech, je lov velryb, takzvaný grind, jednotící prvek, který Faeřany spojuje. Zimy jsou tu tuhé, nemocnice daleko, musí být schopni si navzájem pomoct, když je potřeba. Navíc tu nic pořádně neroste a jejich předkové byli na lovu velryb existenčně závislí.
Co jste předtím o lovu velryb věděl?
Nic. Nevěděl jsem vůbec, že to v dnešní době ještě existuje. Navíc jen dvě hodiny letu z Paříže. V Evropě.
Přitom v Dánsku je lov velryb zakázaný.
Faerské ostrovy jsou sice součástí Dánska, zároveň ale mají určitou míru autonomie a vlastní regionální parlament. A ten si odhlasoval, že ve faerských pobřežních vodách se velryby lovit mohou. Dánští politici do toho raději moc nemluví, protože je to citlivé téma. Navíc i Faerské ostrovy mají tendence se osamostatnit, tak jim k tomu Dánsko nechce s velrybami dávat další důvod. Ostrovy jsou pro Dánsko strategicky důležité a nechtějí je ztratit kvůli „pár velrybám“.
Je to několik set velryb ročně, má jejich lov nějaký vliv na tamní ekosystém?
Tento druh, kulohlavci, není ohrožený. V severním Atlantiku jich žije asi 900 tisíc. Navíc jsou na vrcholu potravního řetězce a jejich maso je stále více kontaminované a také proto se ulovený počet každoročně mírně snižuje. Dřív jich zabíjeli vyšší stovky až jeden tisíc, teď to je dejme tomu kolem čtyř až sedmi set. Podíváme-li se navíc, kolik kytovců a delfínů zemře v důsledku masového rybolovu jen ve francouzských vodách, pak tyto počty, o kterých se nemluví a nejsou vidět, jsou výrazně vyšší. Francouzští rybáři ročně „omylem“ zabijí víc kytovců než Faeřané během grindu. Organizace jako Sea Shepherd se tím pomalu začínají zabývat teprve teď.
Tradiční lov velryb a delfínů na Faerských ostrovech (15. září 2018)
Grind jste sám viděl, jak na vás vše působilo?
Je to něco, co nezapomenete celý život. A to jsem viděl spíš menší grind, při kterém bylo zabito 135 kulohlavců. Už jsem natáčel po celém světě a viděl jsem umírat lidi, viděl jsem leccos. Přesto vidět zabíjení tolika zvířat najednou není nic hezkého. Byl jsem z toho smutný a bylo mi těch zvířat líto. Jsou to inteligentní a vnímající tvorové s komplexní sociální strukturou, žijí až šedesát let. Pokud je jeden člen rodiny nebo skupiny zraněn, ostatní se ho snaží chránit a pomoci mu. Všichni zůstanou spolu, což také znamená, že spolu nakonec všichni zemřou. Je to akt čistého násilí. Ale na druhou stranu, pokud chcete mít maso, tak jak to udělat jinak? Grind jsou jatka pod otevřeným nebem. V čem je to lepší, nebo horší než jatka, která nevidíme? Ve Francii vás dovnitř na jatka ani nepustí, natož s kamerou.
Je grind pořád klíčovou součást faerské kulturní tradice a identity?
Já už v tom žádnou tradici nevidím. Pro mě je to jen způsob, jak si zadarmo obstarat maso. Z tradice se stal zvyk. Dřív skutečně každý grind provázely tradiční zvyklosti, před grindem se například vždy tančilo a zpívalo. To už se teď vůbec neděje. Teď je všechno dobře organizované, vše probíhá podle předem daných pravidel, na pořádek dohlíží policie. Velryby a kytovci pro Faeřany neznamenají nějaká zvláštní zvířata. Emočně mají o něco raději delfíny než velryby, ale zabíjet velryby jim nevadí. Možná i proto, že mají víc masa, které také chutná lépe. Možná je to až tak pragmatické.
Tradiční lov velryb a delfínů na Faerských ostrovech (15. září 2018)
A co si o tom myslíte vy? Je to zvyk, který je třeba držet, nebo přežitek, který už do dnešní doby nepatří?
Pořád existují nějaká pravidla, zabít a naporcovat zvíře nemůže kdokoli. A pořád je to příležitost setkat se se sousedy a s ostatními lidmi na ostrově a popovídat si s nimi. Všichni mají jinak svá běžná zaměstnání a netráví lovem velryb tolik času. Prostě přijdou, zabijí, naporcují. Další věc je pak to, že na ostrovech jinak v podstatě není co dělat. Při grindu se všichni potkají, právník se baví s řemeslníkem nebo ministrem, je to velmi rovnostářská událost. Ale je to událost, která teď existuje na pomezí dvou světů, nového a starého. Zatím to dělají takhle. Ale jakou jinou možnost mají? Importovat maso z druhého konce světa a pak si ho koupit v obchodě?
