Před márnicí univerzitní nemocnice ve městě Tanta se sešli příbuzní obětí útoku spáchaného v tamním koptském kostele. Mnozí z nich dávali najevo rozhořčení nad přísnými bezpečnostními opatřeními u márnice, která podle nich přišla pozdě. V Tantě přišlo o život 27 lidí, o něco později v Alexandrii podle pondělního egyptského tisku pak při dalším útoku zemřelo 22 osob. K akcím se přihlásila egyptská odnož hnutí Islámský stát (IS).
V Egyptě je 2 500 českých turistů, zemi kvůli útokům neopouštějí |
U márnice v Tantě čekalo na povolení vstoupit dovnitř mnoho lidí. Policisté je ale zadržovali, aby se jich nenahrnulo příliš. „Proč nám teď bráníte vstoupit? Kde jste byli, když se to všechno stalo?“ volala jedna z přítomných žen. Mnoho dalších lidí vypadalo, že jsou stále v šoku. Byli bledí a neteční, další vzlykali. Muž, který právě z márnice vyšel a zjistil, že mezi mrtvými je jeho bratr, si zakrýval tvář rukama a plakal, popsala situaci agentura Reuters.
Mladí koptové už začali ve sklepení zničeného kostela svatého Jiřího kopat hroby. Jeden z nich ukázal na svém mobilním telefonu záběry z kostela těsně po útoku. Řekl, že křesťané nyní vezmou ochranu svých kostelů do vlastních rukou, „protože to, co se stalo, je příliš a je to nepřijatelné“.
  |
Několik hodin po útoku v Tantě vybuchla nálož v kostele svatého Marka v Alexandrii. Egyptský tisk v pondělí napsal, že o život tam přišlo 18 civilistů a čtyři strážci. V Alexandrii v pondělí vyšetřovatelé fotografovali okolí tohoto kostela. Ženy, které přišly na mši, se musely prokázat doklady totožnosti.
Chyběla ostraha
Sísí v minulosti slíbil ochranu koptské komunitě, lidé z Tanty ale tvrdí, že v neděli u kostela ostraha chyběla, i když se v minulých týdnech množily hrozby. Před týdnem byla u kostela objevena nastražená bomba. Tantský kněz Taufík Kubajš řekl, že tomu stále nedokáže uvěřit. „Nečekali jsme, že něco takového udělají lidé, kteří s námi žijí v této zemi, jimž jsme projevovali lásku a přátelství, které jsme znali,“ řekl.
Islámský stát vraždil na severu Egypta. V křesťanských kostelech zabil 44 lidí |
Při schvalování Sísího návrhu na zavedení výjimečného stavu se v parlamentu nečekají problémy. Opatření rozšíří pravomoci policie v oblasti zatýkání a sledování osob. Egypťané žili za výjimečného stavu v době vlády bývalého prezidenta Husního Mubaraka tři desítky let. Jeho zrušení bylo jedním z požadavků lidí, kteří se účastnili protestů v roce 2011 a které s Mubarakovým režimem skoncovaly. Výjimečný stav byl zrušen v roce 2012, ale po svržení prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013 byl obnoven. Skončil v listopadu 2013, ale je v platnosti na severu Sinajského poloostrova, kde působí radikálové.
Sísí armádě nařídil chránit životně důležitou infrastrukturu a hranici. Výjimečný stav umožní držet v pětačtyřicetidenní vazbě aktivní a bezpečnosti známé teroristy, proti nimž není dost důkazů na to, aby mohli být předáni soudům.
Politolog Mustafá Kámil řekl, že zavedení výjimečného stavu vyvolává znepokojení v době, kdy je režim kritizován za útlak opozice. „Za Sísího vlády jsou zatýkáni a bez soudu zadržováni lidé, kteří nemají s terorismem nic společného,“ řekl agentuře AFP.
