Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Egyptský exprezident Mursí zemřel u soudu. Odpykával si trest za zabíjení demonstrantů

Svět

  18:17aktualizováno  22:44
Káhira - Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí v pondělí zemřel, bylo mu 67 let. Oznámila to egyptská státní televize. V čele Egypta stál někdejší islamistický prezident od 30. června 2012 do 3. července 2013, kdy ho svrhla armáda. Televize uvedla, že Mursí omdlel při soudním stání a následně zemřel. Soud se týkal Mursího obvinění ze špionáže spojené s údajným spiknutím s palestinským islamistickým hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy.

Exprezident Mursí byl zvolen prezidentem ve volbách v roce 2012. V roce 2013 ho svrhla armáda foto: Reuters

OSN vyzývá Egypt ke zrušení rozsudků smrti nad 75 stoupenci exprezidenta Mursího

Agentura AP s odvoláním na nejmenovaného soudního činitele uvedla, že Mursí byl u soudu držen ve skleněné kleci. Řekl, že má tajemství, která by vedla k jeho propuštění, kdyby je zveřejnil. Doplnil ale, že toto tajemství nevyzradí, protože by to ohrozilo bezpečnost státu. „Řekl, že je patriot a že miluje Egypt a jeho lid,“ uvedl později Mursího právník. Po zhruba pětiminutovém proslovu se exprezident podle advokáta skácel k zemi a zemřel dřív, než mohl být převezen do nemocnice. Tam bylo podle televize pak odvezeno jeho tělo.

Muhammad Mursí na vrcholu svých sil v roce 2013.
Bývalý egyptský prezident Mohamad Mursí před soudem v roce 2015.

Podle Mursího syna egyptské úřady odmítly povolit, aby byl exprezident pohřben na rodinném hřbitově. Jak Abdalláh Mursí uvedl, rodina neví, kde se nachází tělo, a jejich jediný kontakt s úřady se odehrává prostřednictvím rodinných právníků.

Hlavou státu byl Mursí zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického a nyní zakázaného Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP).

Armáda v čele s tehdejším ministrem obrany Abdal Fattáhem Sísím svrhla Mursího po masivních protestech proti Muslimskému bratrstvu v roce 2013. Sísí byl následně zvolen prezidentem a od té doby tvrdě zakročil proti islamistům a dalším svým odpůrcům.

V Egyptě poslali do vězení 33 stoupenců Muslimského bratrstva. Podporovali Mursího

Egyptská vláda po svržení Mursího označila Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci. Od roku 2013 egyptské úřady zatkly desetitisíce Egypťanů, převážně islamisty, ale i sekulární aktivisty, kteří se angažovali v protestech během takzvaného arabského jara v roce 2011.

Ve vězení si Mursí odpykával dvacetiletý trest za podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů při protestech z prosince 2012. Za špionáž pro Katar byl také odsouzen na doživotí, což v Egyptě znamená 25 let vězení. Dřívější rozsudek smrti mu byl zrušen, souzen byl ale také v řadě dalších kauz.

Mursí byl zadržován ve zvláštním křídle věznice Tura, kde jsou podle ochránců lidských práv vězni drženi v podmínkách, které jsou na mezinárodní i egyptské poměry hluboce podprůměrné. Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International v pondělí vyzvala egyptské úřady, aby okolnosti Mursího smrti spravedlivě, transparentně a plně vyšetřily, včetně jeho držení na samotce a odříznutí od okolního světa. Úřady by se podle AI měly také zabývat tím, zda Mursí dostával potřebnou lékařskou péči.

Muslimské bratrstvo na svých webových stránkách označilo Mursího smrt za „plnohodnotnou vraždu“ a vyzvalo Egypťany, aby přišli na velký pohřeb a aby se ti žijící v zahraničí shromáždili před egyptskými ambasádami. Vysoce postavený představitel bratrstva Muhammad Súdán v rozhovoru s agenturou AP v Londýně označil Mursího smrt za úkladnou vraždu. Mursí měl podle něj zakázané návštěvy a nedostával léky.

Mezi prvními, kteří vyjádřili smutek nad Mursího skonem, byl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Kéž Bůh dá milost našemu mučedníkovi, našemu bratrovi Mursímu,“ řekl Erdogan podle agentury AFP skupině novinářů. „Jak víte, tyran Sísí, který se v Egyptě chopil moci tím, že potlačil demokracii převratem, dosud popravil téměř 50 Egypťanů, a Západ mlčí,“ doplnil turecký prezident. Kondolence se objevily také na Twitteru katarského emíra Tamima bin Hamada Sáního.

Radikální palestinské hnutí Hamás, které vzniklo jako odnož Muslimského bratrstva, ocenilo Mursího postoj k Pásmu Gazy. Hnutí, které v pásmu vládne, ve svém prohlášení uvedlo, že vzpomíná na Mursího „nezapomenutelné a odvážné postoje a jeho práci na zrušení blokády“. Blokádu Pásma Gazy zavedly Izrael a Eygpt v roce 2007, kdy Hamás oblast ovládl. Během Mursího vlády ale Káhira výrazně zmírnila cestovní a obchodní omezení.

  • Po svém svržení byl exprezident uvězněn a obžalován v pěti kauzách. Dostal vysoké tresty čítající podle médií v souhrnu 48 let vězení. Ve vězení politik podle svého syna Abdalláha Mursího trpěl diabetem, neměl kontakt s médii a uvedl, že u sebe nesmí mít ani knihy nebo papír.
  • Hlavou státu byl zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP). V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim.
  • Krátce po nástupu do prezidentského úřadu zrušil ústavní deklaraci poskytující široké pravomoci armádě. Odvolal též ministra obrany a náčelníka generálního štábu. V listopadu 2012 vydal Mursí dekret upevňující jeho postavení a odvolal generálního prokurátora. To vyvolalo mohutné demonstrace proti němu, proto Mursí dekret posléze zrušil.
  • Při prvním výročí zvolení Mursího do čela státu se v Egyptě střetli jeho odpůrci a příznivci. Mohutných protiprezidentských demonstrací se zúčastnilo údajně na 14 milionů lidí. Opozice hlavě státu vyčítala islamizaci země a špatnou ekonomickou situaci.
  • Egyptská armáda 3. července 2013 Mursího zbavila funkce. Tehdejší ministr obrany a současný prezident Abdal Fattáh Sísí to zdůvodnil tím, že Mursí jako hlava státu nenaplnil očekávání národa. Muslimské bratrstvo pak bylo zakázáno.
  • Po svém svržení byl Mursí zatčen, obžalován z několika zločinů a již několikrát odsouzen. Za podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů při protestech v prosinci 2012 byl v dubnu 2015 odsouzen na 20 let vězení, což v říjnu 2016 odvolací soud potvrdil.
  • Obviněn byl i ze spiknutí s palestinským hnutím Hamás a libanonským Hizballáhem za účelem plánování teroristických akcí a také z vyzrazení vojenského tajemství cizí zemi (Íránu). V této kauze byl v červnu 2015 odsouzen na 25 let vězení, trest mu byl ale v listopadu 2016 zrušen a nařízen nový proces.
  • V další kauze v souvislosti s hromadným útěkem z věznice v roce 2011, který si vyžádal lidské životy, dostal v květnu 2015 trest smrti. Toto rozhodnutí odvolací soud v listopadu 2016 také zrušil a nařídil nový proces. V tomto procesu svědčil loni v prosinci i bývalý prezident Husní Mubarak.
  • Mursí byl též v červnu 2016 odsouzen na doživotí za špionáž pro Katar, což v Egyptě znamená na 25 let vězení, rozsudek byl potvrzen soudem v září 2017.
  • Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 8. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.
  • Od 80. let byl členem islamistického Muslimského bratrstva. V letech 2000 až 2005 zasedal v parlamentu jako nezávislý, neboť bratrstvo bylo v té době zakázáno. V letech 2006 a 2011 byl krátce vězněn. Na jaře 2011 stál u zrodu Strany svobody a spravedlnosti (FJP), která pod jeho vedením vyhrála parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012.
  • Byl ženatý; dvě z jeho pěti dětí mají americké občanství.
Autor:

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...