Komise se proto ve středu obrátila na ostatní členské země EU, aby v souladu s článkem sedm lisabonské smlouvy posoudily, zda v Polsku je skutečně právní stát v ohrožení.
„Je to další pokus začít dialog k vyřešení situace,“ upozornil Timmermans. Polsko nyní dostalo tři měsíce, aby věc ještě vyřešilo, a pokud se tak stane, je komise připravena postup zastavit. K dosud nikdy nepoužitému kroku komise podle něj přistupuje „s těžkým srdcem“.
Timmermans připomněl, že v posledních dvou letech Varšava, kde vládne konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), přijala více než 13 zákonů ovlivňujících celou strukturu právního systému v Polsku, od Ústavního soudu přes Nejvyšší soud po soudy řadové, polskou Národní soudcovskou radu, prokuraturu až po odborné školství. „Společným prvkem je, že exekutivní a zákonodárná moc dostává systematickou možnost politicky zasahovat do složení, pravomocí, řízení a fungování moci soudní,“ míní Evropská komise.
Komise ve středu kromě toho, že se v této záležitosti obrátila na členské země, také Varšavě nabídla v pořadí už čtvrté doporučení, jakými kroky může situaci napravit. Kvůli polskému zákonu o obecných soudech se komise také obrátila na Soudní dvůr EU.
Na základě ve středu spuštěného procesu podle článku sedm nyní do situace, kdy se spor mezi Varšavou a komisí zjevně ani přes měsíce trvající snahy o dialog nedaří řešit, vstupují členské státy EU. Timmermans odmítl, že by aktivace článku sedm představovala nějaké „třaskavé“ řešení, je to prý další snaha o dialog.
Státy nyní musejí vyslechnout polský pohled na věc a získat souhlas Evropského parlamentu. Poté by v hlasování měly potvrdit, zda je pohled komise oprávněný. K tomu bude stačit 22 z 27 hlasů členských států. Také Rada, tedy členské země, mohou Varšavě nabídnout vlastní doporučení k nápravě situace.
Případné odebrání hlasovacích práv je až závěrečnou částí celého procesu a vyžadovalo by jednomyslné rozhodnutí všech ostatních 27 zemí. Maďarsko přitom opakovaně uvádí, že by podobným způsobem Polsko trestat nehodlalo.
Polsko hodlá v kritizované reformě pokračovat
Podle polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) je krok EK vůči Polsku politicky motivovaný. Agentuře PAP to řekla mluvčí vládnoucí strany Beata Mazureková.
Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro podle agentury AP reagoval konstatováním, že Polsko bude v „reformě“ soudního systému, kvůli níž je Varšava z Bruselu nyní kritizována především, pokračovat přes odmítavé stanovisko Evropské komise.
Spor Polska a EU se rozhořel v červenci12. července 2017 - Vládní většina v Sejmu, tedy v dolní komoře polského parlamentu, schválila novelu ústavy o Zemské soudcovské radě (KRS). Rozhodující část dosavadní soudní rady volili samotní soudci, napříště má tento orgán volit Sejm, což vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) odůvodňuje tím, že od pádu komunismu se justice sama nedokázala očistit od zkompromitovaných soudců. Kritici označili krok strany PiS, která má v Sejmu i Senátu většinu, za snahu o ovládnutí dosud nezávislé justice. 13. července 2017 - Poslanci strany PiS přišli s návrhem zákona o polském Nejvyšším soudu, který vyvolal hlasitou kritiku soudců i opozice jako další krok k posílení vlivu vládních politiků na justici. Soud, který má v současnosti více než 80 soudců, je nadřízeným orgánem pro civilní, trestní i vojenské soudy a může rušit či opravovat jejich verdikty. Podle návrhu budou odvoláni všichni soudci, kterým neudělí výjimku ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Za odvolané soudce pak ministr vybere nástupce. 18. července 2017 - Polský prezident Andrzej Duda překvapivě pohrozil, že bude vetovat právě projednávaný zákon o Nejvyšším soudu, pokud se nezmění kontroverzní soudní reforma. Proti soudní reformě protestoval také dav demonstrantů, který se sešel před prezidentským palácem. 19. července 2017 - Evropská komise (EK) uvedla, že poslední návrhy změn soudního systému v Polsku, které projednává polský parlament, výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński výzvu označil za politický akt a řekl, že by se EU neměla do záležitosti vměšovat. 20. července 2017 - Sejm schválil kontroverzní zákon o Nejvyšším soudu. Pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo. 22. července 2017 - Senát podle očekávání schválil bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci Nejvyššího soudu. V Polsku proti reorganizaci Nejvyššího soudu pokračovaly protesty. 24. července 2017 - Prezident Duda se rozhodl vetovat dva kontroverzní zákony o Nejvyšším soudu a o soudní radě, které prosadila vládní strana PiS. 25. července 2017 - Duda podepsal jeden z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice. Potvrzený zákon mění fungování obecných soudů v zemi - ministru spravedlnosti dává právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti zároveň generálním prokurátorem. 29. července 2017 - Evropská komise oficiálně zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Polské úřady reagovaly prohlášením, že komise překračuje své kompetence. Stalo se tak poté, co v polském úředním věstníku byl zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost soudů. 15. listopadu 2017 - Evropský parlament ve Štrasburku schválil nezávaznou rezoluci obsahující výhrady ke stavu právního státu v Polsku a vyzývající polské úřady k respektování hodnot EU. 8. prosince 2017 - Sejm většinou hlasů schválil návrh zákona o Nejvyšším soudu, předložený prezidentem Dudou. Vládní PiS následně prosadila i přijetí zákona o soudcovské radě. Zákon umožní vládní straně a prezidentovi ukončit ústavní mandát 15 soudců v radě a nahradit je novými členy, které nevybere již soudcovská samospráva, ale Sejm. PiS tak získá většinu v radě, která rozhoduje o jmenování do všech soudů v zemi. 20. prosince 2017 - Evropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU. |