Americký prezident John Fitzgerald Kennedy
John F. Kennedy coby senátor ve své kanceláři (Washington, 27. února 1959)
Jednomu z nejoblíbenějších amerických prezidentů se stala osudnou návštěva texaského Dallasu. Průjezd jeho kolony městem zastavily 22. listopadu 1963 půl hodiny po poledni výstřely, které šestačtyřicetiletého Kennedyho zasáhly do hlavy a krku. Jedna z kulek vážně zranila v témže voze texaského guvernéra Johna Connallyho (přežil), nezraněny zůstaly jeho manželka Nellie i první dáma USA Jacqueline. Limuzína rychle dojela do blízké nemocnice, kde byl JFK ve 13 hodin prohlášen za mrtvého.
Policie v souvislosti s vraždou téhož dne zatkla čtyřiadvacetiletého Leeho Harveyho Oswalda. Dva dny nato ho ale při převozu do jiné věznice, v přímém televizním přenosu, zastřelil majitel nočního klubu Jack Ruby.
Kennedy Byl pohřben 25. listopadu 1963 na arlingtonském hřbitově ve Washingtonu. Necelých pět let poté nedaleko od něho pochovali jeho mladšího bratra Roberta, kterého 6. června 1968 po pronesení projevu v demokratických primárkách v kuchyni kalifornského hotelu smrtelně zranil Sirhan Sirhan, mladík původem z Palestiny.
Martin Luther King
Vietnamský mnich a mírový aktivista Thich Nhat Hanh s Martinem Lutherem Kingem v USA v 60. letech (32. května 1966)
Kazatel Martin Luther King je považován za nejvýznamnějšího bojovníka za lidská práva a rasovou rovnoprávnost v USA. Patřil mezi charismatické řečníky a do historie se zapsal svým projevem s opakujícími se slovy: „I have a dream ...“ (Mám sen), který byl v roce 1963 vyvrcholením pochodu za práci a svobodu.
Život devětatřicetiletého Kinga ukončil 4. dubna 1968 výstřel, když stál na balkóně hotelového pokoje v Memphisu, kde podporoval stávku dělníků. Údajný vrah, kriminálník James Earl Ray, který byl odsouzen na 99 let vězení (zemřel v roce 1998), se původně ke zločinu přiznal, později ale vinu odmítl. Případ není věrohodně objasněn. Spekuluje se například o tom, že Ray byl obětním beránkem a že svoji roli sehrály i tajné služby. King měl tehdy již velký vliv a řadě lidí byl nepohodlný.
Papež Jan Pavel II.
Oběť a pachatel. Papež Jan Pavel II. se s Mehmetem Ali Ağcou setkal v roce 1983.
Papež Jan Pavel II. během více než čtvrtstoletí pontifikátu, který začal 22. října 1978, ovlivňoval nejen katolickou církev. Pro věřící byl milujícím otcem, pro rodné Polsko za komunismu nehynoucí nadějí, svět znal papeže i jako obhájce práv slabých a utiskovaných.
Kontroverze však vyvolávaly jeho konzervativní názory na homosexualitu, eutanazii, antikoncepci, potraty či boj proti nemoci AIDS.
Během 27 let v papežském křesle čelil Jan Pavel II. několika útokům. V květnu 1981 ho turecký terorista Mehmet Ali Agca zasáhl několika výstřely do břicha a do ramene. Papež přežil a útočníkovi odpustil, v červnu 2000 pak italský prezident Carlo Ciampi udělil Agcovi na papežovu žádost milost.
Druhému vážnému pokusu o atentát unikl Jan Pavel II. v květnu 1982, kdy se jej pokusil ultrakonzervativní kněz napadnout bajonetem v portugalském poutním místě Fátima.
Americký prezident Ronald Reagan
Ronald Reagan, 40. prezident Spojených států amerických
Reagan byl 30. března 1981 americkým prezidentem teprve deset týdnů, když ho při odchodu z washingtonského hotelu Hilton zasáhla do hrudi střela ze zbraně Johna Hinckleyho. Tehdy pětadvacetiletý syn texaského milionáře vystřelil šestkrát a zasáhl čtyři lidi – kromě prezidenta i jeho osobního tajemníka Jamese Bradyho, agenta tajné služby a policistu.
Reaganovi byla během následné dvouhodinové operace vyjmuta kulka z levé plíce, jen kousek od srdce, a jeho stav se rychle lepšil. Brady ale po útoku zůstal ochrnutý.
Po útoku byl Hinckley shledán duševně nemocným a umístěn do psychiatrické léčebny.
Švédský předseda vlády Olof Palme
Švédský premiér Olof Palme
Neznámý vrah 28. února 1986 zastřelil na stockholmské ulici předsedu švédské vlády Olofa Palmeho. Atentát na populárního, ale často i kontroverzního státníka zmobilizoval vyšetřovatele k největší a také nejdelší pátrací akci v historii Švédska. Smrt devětapadesátiletého Palmeho ale dodnes objasněna není.
Předseda izraelské vlády Jicchak Rabin
Zprava izraelský ministr zahraničních věcí Šimon Peres. Uprostřed předseda výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafata a zleva premiér Izraele Jicchak Rabin, poté co převzali Nobelovu cenu míru v roce 1994. (20. října 2023)
Rabin je vnímán jako symbol izraelsko-palestinského mírového procesu, a to navzdory své vojenské minulosti i někdejším radikálnějším názorům. Předseda vlády z let 1974-1977 a 1992-1995 podepsal v roce 1993 mírové dohody s Palestinci, za což získal v roce 1994 stejně jako další signatáři, palestinský vůdce Jásir Arafat a tehdejší izraelský ministr zahraničí Šimon Peres, Nobelovu cenu za mír.
Za svou 27letou vojenskou kariéru například dovedl jako náčelník generálního štábu armády Izrael v roce 1967 k vítězství v šestidenní válce, v politice stál u zrodu mírové dohody s Egyptem a u mírových dohod s Palestinci a Jordánskem. Rabina zavraždil 4. listopadu 1995 izraelský pravicový extremista Jigal Amir, což odhalilo hlubokou průrvu v izraelské společnosti a mělo zásadní dopad na izraelsko-palestinský mírový proces, který je nyní zastaven.
Srbský premiér Zoran Djindjić
Djindjić podlehl střelným zraněním, která utrpěl při atentátu 12. března 2003 v Bělehradě. Za atentátem, který zorganizovali členové zvláštních policejních jednotek, stály nejspíše zločinecké skupiny, napojené na předchozí srbské vedení. V procesech s vrahy bylo odsouzeno k mnohaletým trestům odnětí svobody několik lidí.
Švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová
Politička podlehla bodným a řezným zraněním, která utrpěla o den dříve 11. září 2003 . Útočníkem byl šestadvacetiletý Švéd srbského původu Mijailo Mijailovic, který byl už předtím stíhaný za napadení, nelegální ozbrojování a výhrůžky smrtí. V roce 2004 ho švédský nejvyšší soud poslal s definitivní platností na doživotí za mříže.
Bývalý ruský vicepremiér Boris Němcov
Bývalý ruský vicepremiér a kritik Kremlu Boris Němcov (1. srpna 1991)
Bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu Němcov byl 27. února 2015 zastřelen v centru Moskvy. Vyšetřovatelé označili za objednavatele vraždy bývalého důstojníka čečenského praporu Sever Ruslana Muchudinova. Advokát pozůstalých ale označil tento krok za manévr, který má odvést pozornost od skutečných viníků z nejbližšího okolí Ramzana Kadyrova. Z vraždy či podílu na ní bylo obviněno pět Čečenců.
Britská poslankyně Jo Coxová
Místo, kde byla v červnu zavražděna britská poslankyně Jo Coxová (17.6.2016)
Poolitička zemřela poté, co ji v severoanglickém městě Birstall 16. června 2016 pobodal a postřelil útočník. Podle policie poslankyně v nemocnici podlehla vážným zraněním. Policisté rychle zadrželi dvaapadesátiletého muže, kterého považují za pachatele. Coxová před nadcházejícím referendem podporovala členství země v Evropské unii.
Bývalý japonský premiér Šinzó Abe
Abe byl napaden během politické kampaně v prefektuře Nara na západě Japonska. Expremiéra postřelil podomácku vyrobenou zbraní jedenačtyřicetiletý bývalý voják Tecuja Jamagami. Abe po zásahu střelou zkolaboval a svým zraněním podlehl.
Japonský předseda vlády Fumio Kišida
Japonský premiér Fumio Kišida hovoří na tiskové konferenci poté, co se v neděli 6. srpna 2023 v Hirošimě na západě Japonska zúčastnil ceremoniálu při příležitosti 78. výročí prvního atomového bombardování na světě. (6. srpna 2023)
Kišidu se loni 15. dubna pokusil zabít čtyřiadvacetiletý Rjúiči Kimura. Na premiéra zaútočil v rybářském přístavu ve městě Wakajama na západě Japonska podomácku vyrobenou výbušninou.
Předseda vlády vyvázl bez zranění, ale dva další lidé, včetně policisty, utrpěli lehká zranění. Kimuru policie zatkla na místě útoku.
