Finové se nebojí. Našimi zbraněmi útočte i v Rusku, vzkázali Kyjevu

Ministr obrany Antti Häkkänen podle televizní stanice Yle uvedl, že Finsko nedalo Ukrajině žádné restrikce, jak by mělo jeho zbraně používat. Vysvětlil, že určitá omezení Kyjevu nařídily státy, které na bojiště dodávají rakety dlouhého doletu.

„Pokud to bude potřeba, může Ukrajina udeřit i na vojenské cíle na ruské straně. Je to zcela legitimní způsob obrany. Charta OSN umožňuje útočit na vojenské cíle i přes pozemní hranice,“ dodal Jukka Kopra, předseda finského parlamentního výboru pro obranu.

Přístup finského ministerstva obrany je v ostrém kontrastu s nedávnými výroky německého kancléře Olafa Scholze, píše Politico. Ten zopakoval, že Německo zatím nedodá Kyjevu moderní střely s plochou dráhou letu Taurus. Ty patří k nejmodernější výzbroji německé armády a mají dostřel až 500 kilometrů. Cílem by se tak mohla stát i Moskva, což Scholze znepokojuje.

„Nezapojíme se do války, a to ani přímo, ani nepřímo. Tyto principy určují všechna má rozhodnutí,“ řekl Scholz. Mezi řečí prozradil, že Britové a Francouzi pomáhají Ukrajincům odpalovat střely Scalp a Storm Shadow, za což si posléze vyslechl kritiku, jelikož byly tyto informace tajné, připomíná list The Telegraph. Häkkänen Scholze v reakci vyzval, aby s dodáním střel Taurus neotálel.

I Británie podle agentury Bloomberg na Němce tlačí, aby taurusy Kyjevu klonečně poskytli.

Armádní pomoc Kyjevu bude podle bezpečnostní expertů v následujících měsících kritická. Bloomberg s odkazem na interní analýzy ukrajinské armády uvádí, že ruská ofenziva bude sílit. „Interní analýzy situace na bojišti z Kyjeva jsou čím dál pesimističtější, zatímco se ukrajinské síly s obtížemi brání ruským útokům a musejí šetřit s počty vypálených nábojů,“ píše se v analýze. Nedávná ztráta Avdijivky to potvrzuje.

Putin se podle dokumentů nevzdá původního cíle ovládnout velká ukrajinská města včetně Kyjeva nebo Oděsy, sdělil zdroj americké agentury. Kdyby se Rusům podařilo ovládnout Oděsu, mohli by zablokovat ukrajinský vývoz obilí přes Černé moře a také získat přístup k Moldavsku, v němž ve středu proruští separatisté z oblasti Podněstří požádali ruský parlament o ochranu.