Floridu čeká kuriózní souboj. Jako vítěz z demokratických primárek tam totiž vyšel poslanec Charlie Crist, který se nyní chce ucházet o křeslo guvernéra. Má to ale jeden háček: Crist již jednou guvernérem Floridy byl – jenže za republikány.
V listopadu tak proti sobě stanou současný republikánský guvernér Ron DeSantis (2019–2022) a bývalý republikánský guvernér Crist (2007–2011), každý v barvách jiné strany. Ze strany demokratů je tento tah interpretován jako posun do středu. Strana vládnoucího prezidenta Joea Bidena je si totiž vědoma, že žádný radikálnější levicový politik nemá na Floridě šanci.
Trump může vyhrát, jenže znovu ho nominovat by byla od republikánů chyba |
„U demokratů je patrný pragmatismus, který říká: Ano, chceme se zamilovat, ale ještě důležitější je vyhrát, a to je v tuto chvíli hlavní kalkul, který je vede,“ uvedl pro list The New York Times miamský politolog Fernand R. Amandi.
Z nedostatku přednost
Pro Crista hovoří i to, že z někdejší nevýhody – svého někdejšího členství ve „velké staré straně“ – dokázal udělat výhodu. Tedy alespoň v očích některých Američanů.
„Neopustil jsem Republikánskou stranu – ona opustila mě,“ uvedl k tomu politik před jednou dekádou, když za demokraty poprvé kandidoval do Sněmovny reprezentantů. Vědomou variací na slavný výrok prezidenta Ronalda Reagana se tak snažil upozornit na údajný posun Republikánské strany doprava, což je oblíbený argument demokratů pro její nevolitelnost.
Jako jasný favorit jde však do voleb DeSantis. Úřadující guvernér je po Donaldu Trumpovi nejvýraznějším politikem Republikánské strany a všeobecně je považován za jeho (dokonalejšího) politického nástupce. Jeho popularita u Floriďanů se stabilně pohybuje nad 50 procenty.
Druhý nejoblíbenější. Zatím
Předpokládá se navíc, že DeSantis má do budoucna ještě vyšší ambice – prezidentské. Na rozdíl od Trumpa se mu přitom daří republikánský populismus pojit s tradičními konzervativními hodnotami, a na svou stranu tak získávat i některé voliče, pro něž je Trump nevolitelný. Může se totiž pochlubit mimo jiné příkladným životopisem, službou v armádě, stabilní rodinou a náboženskou vírou.
Primárky ve Wyomingu vyhrála Trumpova kandidátka, „zrádkyně“ Cheneyová pohořela |
Osobní kvality doplňuje příjemný zevnějšek a značný řečnický talent. Když se proto na loňské konferenci konzervativců CPAC vyškrtlo z ankety jméno Donalda Trumpa, pro DeSantisovu prezidentskou kandidaturu se tam vyslovilo celých 43 procent účastníků. Kromě guvernérky Jižní Dakoty Kristi Noemové, jež obdržela jedenáct procent, se žádný jiný republikán nepohyboval v dvouciferných hodnotách.
Přes to všechno se DeSantisovi vždy dařilo si udržovat Trumpovu přízeň. Na rozdíl od některých jiných čelných republikánů brzy pochopil, že přímou konfrontací s kontroverzním politikem cesta nikdy nevede. Zvolil tak vcelku dobře čitelnou strategii říkat vždy to, co si myslí – ovšem dával si vždy dobrý pozor, aby bývalého prezidenta nerozzlobil. Tak se mu dosud daří úspěšně manévrovat ve vodách pravicového konzervatismu v USA.
Covid a kulturní války
Nejvíc obliby mezi republikánskou základnou si DeSantis získal dvěma kroky. Zaprvé aktivním vkročením do kulturních válek ohledně genderu a sexuality, kde se jednoznačně postavil za tradiční hodnoty. Na Floridě tak postavil mimo zákon ideologické školství na nižších stupních základních škol.
Také uspěl se svým velmi libertariánským přístupem ke covidu, kdy se mu po drtivou většinu pandemie podařilo vyhnout plošným lockdownům i povinným rouškám. Přesto se Florida nakonec mohla kupodivu vykázat nižším počtem zemřelých na covid než řada demokratických států s tvrdými lockdowny v čele s New Jersey či Michiganem.
„Je to zbrojení justičního systému proti mně.“ Trump se zlobí kvůli domovní prohlídce |
Teprve se ukáže, jak se ve volbách v roce 2024 rozřeší otázka DeSantis vs. Trump. Kandidovat totiž nakonec může jen jeden z nich. Při opětovné kandidatuře bývalého prezidenta předpokládá nemalá část komentátorů, že DeSantis by se o Bílý dům ani nepokoušel. Pokud to však zkusí, má reálnou šanci, že obdrží podporu ze strany populistických i tradičních republikánů, trumpistů i netrumpistů. Pro každého demokratického oponenta tak bude znamenat zásadní překážku.
