Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že jde o největší demonstraci od začátku války Izraele s Hamásem v říjnu loňského roku.
Demonstranti před izraelským parlamentem vyzývali k vypsání nových voleb. Požadovali rovněž rovnoměrnější rozdělení břemene vojenské služby mezi populaci, píše Reuters. Pro spravedlivější rozdělení tohoto břemene se podle agentury DPA vyslovil také premiér Netanjahu. Prohlásil ale, že válka s Hamásem vládě zabránila přijmout v potřebné lhůtě zákon, který by tuto otázku řešil.
Od pondělí se podle prozatímního nařízení nejvyššího soudu ruší státní příspěvky pro ultraortodoxní muže ve věku stanoveném pro vojenskou službu. Na základě rozhodnutí generální prokurátorky bude armáda od tohoto dne povinna odvádět ultraortodoxní studenty, kteří dosud většinou měli výjimku. Podle médií se to týká více než šedesáti tisíc mužů.
Silně věřící politici nová nařízení ostře kritizovali. Podle pozorovatelů by spor kolem této otázky mohl ohrozit Netanjahuovu koaliční vládu, která se opírá rovněž o ultraortodoxní uskupení.
Platnost zákonné úpravy, která většině ultraortodoxních mužů umožňovala vyhnout se vojenské službě, vypršela v loňském roce. Vládě se zatím nepodařilo schválit nový zákon, platnost provizorního řešení vyprší o půlnoci. Podle zpráv některých médií vláda měla připravený návrh, který nadále počítal s úlevami pro ultraortodoxní muže, ve vládní koalici však neměl většinovou podporu.
Podle agentury AP žádali demonstranti také rychlé propuštění izraelských rukojmích, které od loňského teroristického útoku zadržuje v Pásmu Gazy Hamás. Jeho útokem na jižní Izrael, při kterém ozbrojenci zabili téměř 1200 lidí a na 250 osob unesli do Gazy, začala nynější válka.
Izraelské odvetné masivní bombardování a pozemní operace si podle úřadů ovládaných Hamásem vyžádaly víc než 32 780 mrtvých Palestinců a způsobily humanitární krizi v Pásmu Gazy.
10. října 2023 |
