Na Pražském hradě nově visí na podporu země vlajka Izraele, nahradila vlajku EU |
Dosud nejsilnějšího útoku na Pásmo Gazy od vypuknutí konfliktu na počátku týdne se v noci na čtvrtek účastnilo 160 izraelských vojenských letounů za podpory palby z tanků rozmístěných podél hranice s Gazou.
Podle prohlášení izraelské armády bylo cílem útoku, který trval 40 minut a zaměřil se na 150 cílů, narušit několikakilometrový systém podzemních tunelů v severní části Gazy. Ten radikální hnutí Hamás údajně používá k přesunu bojovníků i munice. Židé bombardovali také sklady zbraní v Gaze a místa, odkud Hamás pálí rakety na Izrael. Těch bylo podle izraelských odhadů od začátku násilností v pondělí večer již více než dva tisíce.
„Zabránit obětem bylo neproveditelné“
Úspěšnost noční operace Izraelci nekomentovali a situaci na místě nelze nezávisle ověřit. Jisté ale je, že s každým dalším takovým útokem narůstá počet lidských obětí a zdaleka nejde jen o mrtvé „teroristy“, jak Židé označují příslušníky Hamásu. To ostatně přiznal mluvčí izraelské armády, podle něhož se vojáci snaží vyhnout civilním ztrátám, ale „někdy to bohužel není proveditelné“.
  |
Od pondělí hlásilo gazské ministerstvo zdravotnictví celkem 119 mrtvých, z toho 27 dětí. Oběti na životech si vyžádala i raketová palba Hamásu na území židovského státu – izraelské úřady uváděly úhrnem devět mrtvých. Zlověstná statistika je tak podobná jako v minulých konfliktech mezi Palestinci a Izraelem, kdy na palestinské straně bývá přibližně desetinásobek mrtvých než mezi Izraelci.
Výrazný zlom v aktuální kampani by znamenal vpád izraelských pozemních jednotek do Gazy. Armáda židovského státu je k němu podle všeho připravena: u hranice s Gazou jsou vojska s tanky a další těžkou technikou, všechny bojové jednotky jsou v pohotovosti a povolány byly tisíce rezervistů.
K pozemní operaci v Gaze se židovský stát odhodlal již několikrát, naposledy v roce 2014. Izraelské pozemní síly se tehdy stáhly po více než 14 dnech poté, co přišly o několik desítek vojáků. Právě obavy z vlastních ztrát zřejmě hrají v dosavadní izraelské „zdrženlivosti“ důležitou roli.
Násilí svědčí Netanjahuovi
Pokusy o zprostředkování příměří mezi Izraelem a Hamásem ze strany Egypta a OSN zatím k ničemu nevedly a židovský stát otevřeně prohlašuje, že teď na ničem takovém nemá zájem. „Dosud jsme nedosáhli svých cílů,“ řekl lakonicky izraelský premiér Benjamin Netanjahu, aniž by tyto cíle blíže upřesnil.
Izraelci nadále ‚topí pod kotlem‘. Útoky proti radikálům z Hamásu zesilují, k pozemní invazi se neodhodlali |
Je to právě Netanjahu, kterému eskalace násilí podle všeho hraje do karet. Boje mezi Hamásem a Izraelem se totiž rozhořely jen pár dní poté, co Netanjahuovi vypršela lhůta k sestavení vlády po nerozhodných volbách konaných v Izraeli koncem března. Dosluhující pravicový premiér nesehnal pro budoucí kabinet pod svým opětovným vedením potřebnou většinu a prezident Reuven Rivlin obratem pověřil druhým pokusem centristu Jaira Lapida, jehož strana Ješ Atid byla ve volbách druhá nejúspěšnější po Netanjahuově Likudu.
Lapid počítal pro svoji širokou koalici mj. s Naftalim Bennettem, šéfem pravicové aliance Jamina. Bennett Lapidovi podporu původně slíbil, jenže teď je všechno jinak. „Vláda bez Netanjahua teď není možná,“ uvedl ve čtvrtek překvapivě Bennett a dodal, že „bezpečnost státu je nyní priorita“. Jeho tým začal podle izraelských médií záhy opět jednat se zástupci Likudu.
Lapid sice reagoval prohlášením, že bude pokračovat v jednání i bez Bennetta, taková snaha je ale prakticky jistě odsouzena k nezdaru. Je tak docela dobře možné, že válka s Hamásem Netanjahuovi pomůže udržet se v premiérském křesle a nejen to: Netanjahu je obviněn ze závažných trestných činů včetně korupce a zneužití pravomocí, a pokud by zůstal premiérem, jeho manévrovací možnosti, jak proces dále odsouvat, by se výrazně zvýšily.
Zatím jen vlažné odsudky
Na rozdíl od předchozích vojenských konfrontací mezi Izraelem a Hamásem zatím z většiny arabských států zní na adresu Izraele jen vlažné odsudky. Důvodem mohou být jednak zhoršené vztahy s Hamásem v průběhu posledních let (to se týká zejména Egypta a Sýrie) a také fakt, že Izrael uzavřel loni za amerického zprostředkování smlouvy o normalizaci vztahů se čtyřmi arabskými státy včetně Spojených arabských emirátů a Bahrajnu. Neveřejná jednání o spolupráci probíhala v nedávné minulosti i mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.
Nejhlasitějším kritikem izraelských náletů na Gazu je tak zatím turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Jsme šokováni krutostí, s jakou teroristický stát Izrael likviduje Palestince,“ řekl včera Erdogan. Podle něj „jednoho dne dojde na každého, kdo toleruje toto izraelské krveprolévání“. O situaci v Izraeli a Gaze by měla v neděli jednat Rada bezpečnosti OSN.
