Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Svět

Izrael byl počtem raket Hamásu zaskočen, nejděsivějším objevem je lynčování, říká expertka Kalhousová

Izraelský systém Iron Dome zasahuje proti raketám vyslaných Palestinci. foto: Reuters

Rozhovor
Praha - V pondělí večer začal Hamás z Pásma Gazy ostřelovat izraelské území, na což Izrael odpověděl masivní raketovou odvetou. Nynější boje jsou označovány za nejintenzivnější od poslední války Izraele s Hamásem v roce 2014. „Mnoho let neřešený izraelsko-palestinský konflikt nezmizel, jen byl pod pokličkou a nyní vybuchl,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.
  13:25

Irena Kalhousová

Lidovky.cz: Od politologů zaznívá, že vlastně ani jedna strana současného konfliktu nemá zájem na deeskalaci. Je tomu tak?
Já si myslím, že nyní už se to změnilo a na deeskalaci mají zájem obě dvě strany, neboť palestinský Hamás dosáhl svých strategických cílů. Dokázal zavřít Ben Gurionovo mezinárodní letiště, dokázal zasáhnout civilní cíle v Izraeli, dokázal zasáhnout strategickou infrastrukturu, překonal protiraketovou obranu. Obrázky z evakuace Knesetu (jednokomorový zákonodárný orgán v Izraeli se sídlem v Jeruzalémě, pozn.red.) určitě PR Hamásu pomohou. Hamás tedy další zájem na eskalaci nemá, lidé v Gaze také mají jen určitou míru toho, co jsou schopni ve jménu palestinského boje snést. Teď už by se to mohlo pomalu proti Hamásu otáčet.

‚Úder s největším počtem obětí‘. Izraelská bomba zasáhla třípodlažní dům, Hamás reagoval salvou raket

Lidovky.cz: A Izrael?
Izraelská strana nejprve zájem na deeskalaci neměla, protože chtěla zasáhnout již dávno vybrané cíle Hamásu a dalších radikálních organizací v Gaze a nastolit stav odstrašení. Ale myslím si, že ony cíle již pomalu také budou mít vybrané a budou mít splněno, když to řeknu takto. Postupně bychom mohli vidět snahu o deeskalaci. Tím, že až dosud nedošlo k pozemní ofenzívě, tak si myslím, že Izrael nemá na další výrazné eskalaci zájem.

Lidovky.cz: Byl Izrael zaskočen, kolik raket bylo odpáleno z Pásma Gazy?
Já si myslím, že ano. Izrael opravdu nečekal, že Hamás bude připraven zahájit takovou masivní operaci podobnou té z roku 2014. Myslím si, že odhad byl, že to není v jejich zájmu a že do toho takto naplno nepůjdou. Ale především byli mnozí v Izraeli zaskočeni z té domácí scény, kdy ze strany izraelských Arabů došlo k nepokojům uvnitř Izraele a a to i ve městech, kde po desetiletí žijí Arabové a Židé bez konfliktu. Obě fronty tedy Izrael do určité míry zaskočily.

Železná klenba není všemocná, Hamás operuje s velkým množstvím raket. Počty obětí na obou stranách konfliktu rostou

Lidovky.cz: Jak bezprecedentní je lynčování, jehož jsme na obou stranách svědky?
To je nejděsivější zpráva celého tohoto konfliktu posledních dnů a je pravda, že zatím se to odehrává především mezi extremisty na obou stranách, že to není něco, k čemu by se přidávala ve velkém běžná populace. Jedná se zejména o zfanatizované mladé muže, ale je to něco, co mnoho Izraelců překvapilo a co se bude dlouho hojit. Konflikt v Gaze utichne, ale to, že lidé se lidé v Izraeli začali bát, jestli je jejich arabský či židovský soused nenapadne, to je něco, co pro společnost bude hluboká rána.

Navíc to přichází v takovou zvláštní dobu, protože se zdálo, že izraelští Arabové začínají být čím dál více součástí izraelského státu. Zdálo se jako reálné, že arabská politická strana bude součástí koalice, či ji bude minimálně intenzivně podporovat. V Izraeli byli velmi oslavováni arabští lékaři a lékařky, kteří pomáhali během covidu. Během neštěstí na hoře Meron, při kterém zahynuli více, jak čtyři desítky Židů to byli arabští obyvatelé, které přeživším nabízeli potraviny a vodu. Zkrátka se zdálo, že soužití je dobré a najednou se prakticky v rámci jednoho dne situace změnila a zcela otočila.

Lidovky.cz: Co vlastně vůbec vyvolalo aktuální vyostřený konflikt?
Konflikt začal po období velkých nepokojů ve východním Jeruzalémě vyvolaných tím, že mělo padnout rozhodnutí soudu o vystěhování několika palestinských rodin ze čtvrti Šejch Džarach, protože si na tyto domy, v nichž rodiny bydlí, dělají nárok židovské organizace. Ty tvrdí, že před rokem 1948 patřili Židům a Židé na ně tedy mají nárok (část města, která v roce 1948 ve válce o nezávislost byla obsazena Jordánskem, následně v roce 1967 v rámci šestidenní války Izraelem pozn.red.). Ve čtvrti je pohřben významný židovský světec a protože před rokem 1948 nebylo město nijak rozdělené a i v této části žili Židé. Nicméně historicky to vždy byla převážně arabská čtvrť Jeruzaléma.

Napětí eskaluje. Rakety odpálené z Gazy zabily v izraelském Aškelonu dvě ženy

Lidovky.cz: Jde tedy pouze o majetek nebo je za tím daleko více?
Je to problematické, protože mnoho Arabů přišlo o majetek v západním Jeruzalémě bez nároků na vrácení. Ale není to jen spor o majetek. Palestinci považují tuto snahu za pokus osídlit východní, tedy arabský, Jeruzalém židovskými osadníky. Dalším spouštěčem bylo to, že zrovna probíhá Ramadán, kdy je situace v Jeruzalémě vždy dost napjatá. Velmi necitlivé zásahy izraelské policie proti muslimským věřícím u mešity Al Aksá palestinskou veřejnost i izraelské Araby hodně sjednotily k protestům.

Izrael ve čtvrtek podél hranice s Gazou soustředil pozemní jednotky, zatímco...
Podle zpravodaje AFP v místě Izrael ve čtvrtek brzy ráno pokračoval v leteckém...

Lidovky.cz: Měla motivaci i druhá strana konfliktu?
Staly se i další nepříjemnosti, například Palestinci natočili útok na ortodoxní Židy na sociální síť TikTok, což se zase rychle rozšířilo mezi židovskými extremisty, kteří plánovali různé pochody do východního Jeruzaléma, přičemž vykřikovali rasistická hesla. Šlo tedy o kombinaci několika faktorů a vše vyvrcholilo tím, že v pondělí 10. května Hamás vydal ultimátum, ve kterém požadoval okamžité stažení izraelské policie z Chrámové hory, kde stojí Al Aksá, a ze čtvrti Šejch Džarah, jinak že zaútočí. A tak se i stalo.

Lidovky.cz: Jak necitlivý byl zásah v mešitě Al Aksá?
Házet slzné granáty do mešity je prostě problém. Neděje se to často, ale je pravda, že násilné střety se na tom místě někdy odehrávají. Izraelská policie ale udělala některé kroky, které byly opravdu zbytečné. Například během Ramadánu, kdy se Palestinci z východního Jeruzaléma rádi schází u Damašské brány, kde se rozkládá takové velké schodiště, izraelská policie toto místo ohraničila zábranami a zakázali jim se zde shromažďovat.

Slzný plyn i stovky zraněných. V Jeruzalémě se opět střetla izraelská policie s Palestinci

Lidovky.cz: Mohl situaci eskalovat covid?
Já si myslím, že covid v tom nehraje nijak zásadní roli. Je to spíš z části výsledek politické situace v Izraeli a na palestinských územích. Izrael je již po dobu dvou let ve fázi předvolební kampaně (na konci března 2021 se zde konaly již čtvrté volby od roku 2019, pozn.red.), fungují do určité míry na autopilota a některé věci se neřeší tak, jak by měly, země není zcela řízená. Příkladem je například jmenování nového šéfa policie, které trvalo dlouho, což přispělo k tomu, že policie nebyla připravena tak, jak měla být. Izraelsko-arabskému sektoru nevěnuje izraelská vláda dostatečně pozornosti. A především celkovou situaci nesmírně negativně ovlivňuje to, že Izrael odsunul konflikt s Palestinci na druhou kolej a nehledá dlouhodobé mírové řešení. Ale ten konflikt nezmizel.

Lidovky.cz: A co palestinská strana? Mohla ta konfliktu napomoci?
Na palestinské straně se měly konat volby a Mahmúd Abbás, prezident palestinské samosprávy, je zrušil, protože se obával, že by v těchto volbách výrazně posílil Hamás a navíc se mu rozpadl Fatah na další dvě frakce, takže měl strach, že volby zkrátka nevyhraje. To zase přispívá k napětí na palestinské straně. A ve chvíli, kdy Mahmúd Abbás a palestinská samospráva již dávno ztratili jakoukoliv prestiž či respekt, tak se ke slovu prostě přihlásil Hamás, který se v době nepokojů v Jeruzalémě jmenoval do role ochránců Palestiny a muslimů. Chtěli tím ukázat, že jen oni dokáží Izrael přinutit k ústupkům. Je tam tedy i toto vnitropolitické soupeření.

Na Pražském hradě nově visí na podporu země vlajka Izraele, nahradila vlajku EU

Lidovky.cz: Je prioritou pro Bidenovu administrativu řešit izraelsko-palestinský konflikt?
No určitě to není priorita, ale já vlastně Bidena chápu, on má obrovské zkušenosti jako senátor, viceprezident a ví, že dokud nebudou mít na míru zájem obě strany - jak Izraelci, tak Palestinci - tak Spojené státy samy nic nezmůžou. Proč do toho tedy investovat energii a čas. Biden vyhrál volby se slibem, že bude pracovat na obnově americké ekonomiky a společnosti. V zahraniční politice ho zajímá především Čína a na Blízkém východě jaderná dohoda s Íránem.

Lidovky.cz: Je současný konflikt ohrožením normalizace vztahů arabských zemí s Izraelem? Minulý rok diplomatické vztahy navázal Bahrajn či Spojené arabské emiráty...
Neslyšeli jsme žádné výrazně kritické hlasy, které by zmiňovaly, že dohody byly chybou a měly by se vypovědět. Kritika na Blízkém východě směřující na Izrael sice přišla i ze zemí, které dohody podepsaly, nicméně byla mírná a já si myslím, že ani tento konflikt neohrozí spolupráci. Ta má být především ekonomická a bezpečností a to je pořád to, co ony arabské země bude zajímat. To, že nevidíme masivní protiizraelské demonstrace po celém arabském světě značí, že ani pro tu tzv. arabskou ulici není izraelsko-palestinský konflikt již tak zajímavý.

Autor:
Témata: Izrael

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...