Irena Kalhousová.
Lidovky.cz: Směřuje momentálně izraelsko-palestinský konflikt k deeskalaci?
Myslím, že v posledních dnech se ukazuje, že armáda má víceméně splněno. Teď se spekuluje o tom, do jaké míry vlastně izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce, aby válka brzy skončila. Dívá už se totiž na politickou situaci den poté. Je tam několik faktorů, které do toho vstupují.
Zaprvé běží čas šéfovi strany Ješ Atid Ja’iru Lapidovi, který byl prezidentem Re’uvenem Rivlinem pověřen sestavením nové vlády – má na to už pouze dva týdny. Momentálně ale k žádným smysluplným jednáním o jejím sestavení nedochází, poněvadž Izrael je de facto ve válce. To je něco, co Netanjahuovi může vyhovovat. Zadruhé je známo, že se premiér rád prezentuje jako takzvaný Pan Bezpečnost, a proto mu jde o to, aby vítězství Izraele bylo co možná drtivé. Chce si tak připravit pozici pro svou novou kampaň.
  |
Lidovky.cz: Dá se tedy říct, že konflikt premiérovi politicky pomohl?
Určitě. Ten týden, kdy konflikt začal mezi Hamásem a Izraelem eskalovat, už to na 99 procent vypadalo, že bude představena Lapidova vláda takzvané „změny“. Mělo se jednat o celkem pestrou koalici středových, pravicových a levicových stran bez Netanjahua. Celé to ale padlo poté, co jeden z partnerů vycouval. Naftali Benet z pravicové strany Židovský domov totiž za této nové situace odmítl být členem, neřkuli potenciálním premiérem koalice, jež se bude opírat i o islamistickou stranu Ra’am.
Osídlování, zatýkání, bomby, rakety. Co zažehlo současné boje mezi Izraelci a Palestinci a co je přiživuje? |
Lidovky.cz: Jakým způsobem do konfliktu vstupují Spojené státy?
Je třeba říct, že americký prezident Joe Biden se v něm původně vůbec nechtěl angažovat. Zahraniční politika asi obecně nebude jeho doménou, popřípadě bude v tomto směru mít jiné priority než Izrael. Zejména Čínu a na Blízkém východě Írán.
Ukázalo se ale, že neřešení není strategie. Čelí tak totiž tlaku zleva i zprava. Republikáni říkají, že za jejich vlády by se nic takového stát nemohlo, protože za Izraelem bez výhrad stáli, naopak takzvané progresivní křídlo Demokratické strany ho tlačí k tomu, aby přitvrdil vůči Izraeli, dal mu ultimátum k zastavení bojů atd.
Obecně se ale dá říci, že Biden zatím kopíruje přístup minulých vlád. Dává Izraeli čas na to, aby svého protivníka, ať už je to Hamás nebo libanonská islamistická organizace Hizballáh, odstrašil. To v praxi většinou znamená týdenní bombardování ze strany Izraele, po němž ale narůstá tlak Spojených států na deeskalaci.
Izrael byl počtem raket Hamásu zaskočen, nejděsivějším objevem je lynčování, říká expertka Kalhousová |
Lidovky.cz: Na podpoře Izraele historicky existovala v USA nadstranická shoda, což se teď ale začíná měnit. Jaké dopady to pro Izrael může mít do budoucna?
Ano, má to několik důvodů. Na izraelské straně je jím Benjamin Netanjahu, který porušil nepsanou dohodu a za administrativy Baracka Obamy začal stranit republikánům (po uzavření jaderné dohody mezi USA a Íránem v roce 2015 – pozn. red.).
Naopak na americké straně dochází k proměně Demokratické strany, kde začíná být poměrně hlasité ono levé křídlo, které najednou zpochybňuje tu jednoznačnou americkou podporu Izraeli. Pokud se podle nich chce americká zahraniční politika orientovat na lidská práva, není možné přehlížet ta palestinská. V praxi zatím k mnoha změnám nedošlo, ale být izraelským politikem, určitě si na to dávám pozor. Protože slyšet najednou některé členy Kongresu mluvit o tom, že americká vojenská pomoc Izraeli by měla být podmíněná, by ještě před pár lety bylo naprostým tabu.
Lidovky.cz: Musíme si zvyknout, že tu s námi izraelsko-palestinský konflikt bude už „navždy“?
Ten konflikt už trvá několik dekád. Vztah mezi Izraelem a Hamásem je v podstatě „pracovní“. Izrael si nepřeje úplnou likvidaci Hamásu, poněvadž se obává, že když nebude Pásmo Gazy ovládat on, může to být ještě někdo mnohem radikálnější. Ve všech konfliktech mu proto vždy zasadí ostrou ránu, ale definitivně ho nezničí. Naopak mu následně vytvoří podmínky, aby se mohl znovu postavit na nohy. Děje se to mimo jiné umožněním zahraniční pomoci – z Íránu, Kataru a tak dále.
Část rozhovoru byla převzata z podcastu LN Kulturní války, který vzniká ve spolupráci se serverem Lidovky.cz, a je k dohledání také na platformách Spotify, Apple a Google Podcasts. Díl s Irenou Kalhousovou bude publikován 21. května v 5:00.
