Kandidaturu oznámilo 39 stran, přičemž zraky se upíraly zejména na bývalého premiéra Benjamina Netanjahua s jeho stranou Likud a na současného premiéra Jaira Lapida ze strany Ješ Atid.
Tato dvě uskupení měla podle posledních průzkumů šanci obsadit 30, respektive 27 křesel ze 120 možných. Důvodem vypsání předčasných voleb byly neshody v minulé vládní koalici. Ta vznikla po loňských volbách z osmi nesourodých politických subjektů. Podobné riziko hrozí i nyní.
„Mám trochu strach, ale doufám, že s pomocí lidí, kteří nám naslouchají, den zakončíme vítězstvím,“ říkal hlavní favorit Netanjahu.
Libanon a Izrael podepsaly zlomovou dohodu o námořní hranici, na dně čeká plyn |
Za podvod, zneužití důvěry a podplácení trestně stíhaný expremiér, který svou vinu popírá, se o návrat na výsluní snaží od roku 2021. Tehdy skončilo dvanáctileté období, během kterého stál v čele vlády. Podle agentury AP v nynějších volbách oslovoval spíše chudší voliče, věřící a obyvatele menších měst, kteří preferují jeho tvrdý postoj k Palestincům.
Nacionalista v koalici vzbuzuje obavy
Při případném sestavování vlády má Netanjuhovi pomoci i krajně pravicová aliance Strany náboženského sionismu a strany Ocma jehudit. Dohromady nesou název Náboženský sionismus (RZ) a v čele stojí kontroverzní politici Bezalel Smotrič a Itamar Ben Gvir. „Svým hlasem přijímáme Netanjahua jako premiéra, ale také jednoznačně pravicovou vládu. Mnoho let se hledaly výmluvy pro nepřijímání pravicových programů. Teď máme příležitost je použít,“ řekl nacionalista Gvir. Podle serveru Axios jim oběma Netanjahu slíbil v případě úspěchu ministerská křesla.
Dle listu The Jerusalem Post je však pravděpodobné, že volby nepovedou ke vzniku stabilní koalice, jelikož do Knesetu se dostane každá strana, jež získá přes 3,25 procenta hlasů. I menší strany tak můžou nakonec hrát při vytváření budoucí vlády velkou roli. A pravicová uskupení mají mít dle prognóz navrch.
Vzestup RZ pak dle The Jerusalem Post ohrožuje izraelskou demokracii a poškodí postavení země v cizině. „Pokud Netanjahu získá dostatek spojenců, vznikne vláda, jejíž šéf se bude snažit vyhnout stíhání a významní ministři budou zaměřeni proti Arabům, proti komunitě LGBT+, proti ženám a proti náboženským svobodám,“ doplnil izraelský list s tím, že „lidé chtějí pravicovou vládu, ale ne takovou, jež ohrozí občanské svobody“.
Izrael znervózňují íránské drony na Ukrajině. Bojí se, že jim bude čelit také |
Na druhé straně barikády stojí dosavadní premiér Jair Lapid. Ten se prezentuje jako hlas „slušnosti a jednoty“. Oblíbený je spíše u sekulárních voličů z měst a řadí se politicky do středu, blíže levici. Jak by se mu mohlo podařit sestavit vládu, však před volbami nebylo dle izraelských médií jasné. A to především proto, že i stávající koalice nebyla stabilní a její krach přivedl zemi k předčasným volbám.
Obávané zdražování
Hlavními tématy voleb letos byly koronavirová pandemie, návrat trestně stíhaného Netanjahua, ale především ekonomické oživení země. Tamní ekonomika, která roku 2020 po takřka dvaceti letech poprvé klesla, totiž loni vykázala obrovský nárůst. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 8,1 procenta. „V celé zemi však také prudce vzrostly životní náklady, což je něco, čeho se Izraelci obávají. V popředí voleb je i otázka bezpečnosti. To je záležitost, kterou všechny strany vždy řadí velmi vysoko,“ řekla korespondentka serveru al-Džazíra Stefanie Dekkerová.
Jsme součástí Západu, jen když se nám to hodí, kritizuje izraelský diplomat |
To ostatně platilo, ať už byl v premiérském křesle Netanjahu, nyní nekandidující Naftali Bennett, či Jair Lapid. Bezpečnostní otázky se týkají především stále trvajících střetů s radikály z palestinského Hamásu z Pásma Gazy. Loňské jedenáctidenní boje byly největšími od roku 2014. Z hlediska bezpečnosti zůstává pro Izraelce rizikem například i Írán.
Podle Izraelského institutu demokracie židovský stát volby vyjdou na 733 až 837 milionů dolarů (18 až 20 miliard korun). Další předčasná hlasování by tedy nebyla žádoucí.
