Izraelská ‚mission impossible‘: Lapidův vratký slepenec ještě nemá vyhráno, Netanjahu líčí na odpadlíky |
Když minulou středu pozdě večer zatelefonoval šéf středové strany Ješ Atid Ja’ir Lapid izraelskému prezidentovi Reuvenu Rivlinovi jen pár desítek minut před uplynutím lhůty, že se mu podařilo zajistit podporu nadpoloviční většiny poslanců pro novou koaliční vládu, zdálo se, že Izrael má to hlavní politické drama po čtvrtých předčasných volbách v řadě za sebou.
Zvrat ale stále není vyloučený a izraelská politická scéna je v těchto dnech všechno, jen ne klidná. Je to dané jen velmi těsnou majoritou, kterou má Lapid aktuálně k dispozici (podporu tzv. „koalici změny“ přislíbilo 61 poslanců z osmi stran, což je většina jediného hlasu), a také buldočím odporem stávajícího premiéra Benjamina Netanjahua, šéfa pravicové strany Likud. Tomu nyní reálně hrozí nejen to, že po dlouhých dvanácti letech opustí post předsedy vlády, ale také může být potrestán za kriminální činy podplácení a zneužití pravomocí, z nichž je obviněn. Netanjahuova taktika jak oddálit vlastní pád je založená na pokusu „přesvědčit“ některé poslance pravicových stran, které podporují koalici proti němu, aby na schůzi Knesetu (izraelského parlamentu) nakonec pro novou vládu nehlasovali.
To se týká zejména formace Jamina, která je vedena pravděpodobným příštím premiérem Naftalim Bennettem (sedm poslanců), a také strany Nová naděje (6) bývalého poslance za Likud Gideona Sa’ara.Potenciální dezertéři ze zmíněných stran, do nichž Netanjahu vkládal naděje, ale zatím opakují, že vládu podpoří. Tlak na ně přitom není malý: Likud mj. organizuje hlasitá protestní shromáždění před obydlími „odpadlíků“ a jejich telefonní čísla i profily na sociálních sítích jsou zahlceny zprávami typu „zrádci Izraele“ či „zaprodali jste vlast“.
Podle listu The Times of Israel zašel včera Netanjahu dokonce tak daleko, že nabídl vlastní rezignaci na post premiéra v případě, že by Jamina a Nová naděje podpořily pravicovou vládu s Likudem. Ta by měla s podporou menších náboženských stran v parlamentu pohodlnou většinu. Obě koaliční strany však premiérovu nabídku odmítly. „Je to jen trik. Po celé týdny se Netanjahu během jednání nepohnul ani o píď a najednou teď, pár dnů před hlasováním o vládě, by odstoupil,“ praví se v prohlášení strany Nová naděje. Součástí snahy Likudu Lapidovi a spol. situaci co nejvíce znepříjemnit (a pokud možno znemožnit převzetí vlády) je i odsouvání schůze Knesetu, na kterém ke klíčovému hlasování dojde.
Sága rodiny Herzogů pokračuje. Kdo se stal prezidentem Izraele a co od něj ve funkci čekat |
Ještě o víkendu to vypadalo, že proběhne již ve středu, nyní je ale pravděpodobnější, že poslanci se k hlasování o vládě sejdou až v pondělí 14. června. Schůzi musí svolat předseda parlamentu Jariv Levin, člen Likudu, a ten se včera nevyjádřil. Pokud by poslanci o nové vládě rozhodovali až počátkem příštího týdne, získal by Netanajahu více času na manévrování či na pokus vrazit do koalice proti němu klín. Každým dalším dnem nejistoty přitom v Židovském státě roste napětí z násilných konfrontací. Nadav Argaman, šéf izraelské vnitřní rozvědky Šin Bet, v souvislosti s ataky na „zrádné“ poslance o víkendu varoval před „atmosférou vyhrůžek, která by snadno mohla povzbudit jedince či některé skupiny k bezuzdnému násilí fyzickému“.
Již tak zjitřenou situaci v Izraeli může ještě vyhrotit pochod židovských nacionalistů plánovaný na čtvrtek. Izraelská policie včera vydala prohlášení, podle kterého „akci není možné povolit“ s tím, že bude navržena změna zamýšlené trasy, aby se zabránilo eskalaci. Židé, mezi nimiž je každoročně mnoho obyvatel z nelegálně postavených osad na Západním břehu Jordánu, plánovali projít i muslimskými čtvrtěmi ve východní části Jeruzaléma jako každoroční připomínku „sjednocení“ města v šestidenní válce v roce 1967.
Palestinci žijící ve Východním Jeruzalémě to ovšem považují za provokaci; podle mezinárodního práva je izraelská okupace východní části města nelegální.Včerejší „ne“ nacionalistickému pochodu židovské extremisty rozlítilo a s tvrdými prohlášeními přišli i někteří poslanci z krajně pravicových náboženských stran. „Je to ponižující kapitulace před teroristy a vyhrůžkami Hamásu,“ řekl včera Bezalel Smotrič, šéf Náboženské sionistické strany.Celá věc je citlivá i proto, že násilí na Chrámové hoře proti palestinským věřícím a pokus vyhnat arabské obyvatele z jejich domů ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh byly spouštěčem krátké války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která začala 10. května.
