Železná klenba není všemocná, Hamás operuje s velkým množstvím raket. Počty obětí na obou stranách konfliktu rostou |
Také noc na pátek létaly rakety z Pásma Gazy na izraelské území a v izraelských městech pokračovaly střety mezi Araby a Židy. Izrael vojenskou operaci nazvanou Obránci zdí vede už pátý den a násilí eskalovalo nejvíce od roku 2014.
Izraelská armáda v krátkém prohlášení vydaném po půlnoci místního času uvedla, že „letecké a pozemní síly izraelské armády útočí na Pásmo Gazy“, což vedlo média ke spekulacím o začátku pozemní operace v Gaze. Mluvčí armády proto o něco později reagoval upřesněním, že izraelští vojáci do Pásma Gazy nevstoupili.
IDF air and ground troops are currently attacking in the Gaza Strip.
— Israel Defense Forces (@IDF) May 13, 2021
Ráno pak mluvčí doplnil, že útok trval 40 minut, mířil proti 150 cílům v severní Gaze a podílelo se na něm 160 letounů. Namířený byl hlavně proti systému tunelů zvanému metro, jakémusi několikakilometrovému podzemnímu městu, které Hamás budoval několik let a je pro něj strategicky důležité. Izraelská armáda uvedla, že Hamás ho využívá k útokům proti Izraeli a k přesunu zbraní. Izraelská armáda se stále snaží zjistit, do jaké míry se síť tunelů podařilo poškodit nebo zničit. Cílem bombardování byly i sklady zbraní Hamásu a místa, odkud jeho příslušníci odpalují rakety.
Letecké údery podpořila palba z tanků do Pásma Gazy. Odtamtud po izraelském útoku následovala další salva raket vystřelených na židovský stát, v oblastech hraničících s Pásmem Gazy byly nad ránem opět slyšet sirény.
Podle izraelské televize, na kterou se odkazovala agentura DPA, šlo o nejsilnější a nejrozsáhlejší izraelskou akci proti Hamásu v Pásmu Gazy od pondělního vypuknutí násilí. Armáda vyzvala Izraelce v oblastech do čtyř kilometrů od hranic, aby se uchýlili do krytů, tato výzva pak platila platila několik následujících hodin. Při útěku do krytu během raketového poplachu uklouzla, upadla a smrtelně se zranila 87letá žena.Při úprku do bezpečí utrpěly zranění také další čtyři ženy.
  |
„Řekl jsem, že Hamás zaplatí vysokou daň,“ uvedl v prohlášení izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Činíme tak a budeme tak činit dál velkou silou,“ dodal. Mluvčí Hamásu uvedl, že militantní hnutí je připravené „udělit Izraeli tvrdou lekci“, pokud se rozhodne pro pozemní operaci.
Stejně jako v předchozích dnech se v ulicích řady izraelských měst odehrávaly až do ranních hodin násilné střety mezi izraelskými Araby a Židy. Policie podle The Times of Israel zatkla v Tel Avivu, Beerševě a dalších městech celkem desítky lidí.
Mluvčí izraelské armády řekl, že od pondělního večera bojovníci Hamásu vystřelili 1800 raket namířených proti Izraeli, z nich ale 430 dopadlo v samotném Pásmu Gazy. Izraelský raketový systém Železná kupole (Iron Dome) zachytil 90 procent střel.
Hamás vyzval k zastavení letecké dopravy do Izraele, cílí na další letiště |
Při současných bojích zemřelo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze 119 lidí, z toho 27 dětí, dalších asi 830 utrpělo zranění. Izrael tvrdí, že většina obětí jsou členové ozbrojených skupin nebo lidé, kteří zahynuli při dopadu raket špatně odpálených Hamásem. Agentura AP s odvoláním na výpovědi obyvatel severní části Pásma Gazy uvedla, že v důsledku izraelského náletu se zřítil dům, pod jehož troskami zemřeli manželé se svými čtyřmi dětmi. Žena byla těhotná. Mluvčí izraelské armády řekl, že vojáci se vždy snaží zabránit civilním ztrátám a před útoky se snaží zajistit, aby oblasti obývané civilisty byly vyklizeny. V tomto případě to ale podle něj nebylo proveditelné. Izrael už roky čelí kritice kvůli civilním obětem v Gaze, hustě obydlené oblasti, v níž žijí více jak dva miliony lidí. Tvrdí však, že to Hamás ohrožuje běžné lidi, protože vojenskou infrastrukturu rozmisťuje do civilních oblastí, z nichž také odpaluje rakety.
V Izraeli podle tamní armády přišlo o život devět lidí.
Boje vypukly po několikadenních střetech mezi izraelskou policií a Palestinci v Jeruzalémě. Napětí eskalovalo o ramadánu, když Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou schází k večerní modlitbě, což mnoho Palestinců považuje za ponižující. Začátkem května se též očekával verdikt odvolacího soudu o vystěhování desítek palestinských rodin ze čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě, do jejichž domů se měli nastěhovat židovští osadníci. Na tento měsíc také byly plánovány dlouho očekávané palestinské parlamentní volby, které ale palestinský prezident Mahmúd Abbás odložil i proto, že nebylo jisté, zda Izrael umožní hlasovat ve východním Jeruzalémě.
Výběr hlavních událostí kolem aktuálního konfliktu mezi Izraelem a palestinskými extremistickými skupinami5. května - Vůdce ozbrojeného křídla palestinského radikálního hnutí Hamás Muhammad Díf varoval Izrael, že za vyhánění Palestinců z východního Jeruzaléma draze zaplatí. Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. Podle zprávy lidskoprávních expertů OSN z poloviny dubna v posledních měsících výrazně vzrostlo násilí izraelských osadníků vůči palestinským civilistům na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu s cílem zabrat území a zastrašit Palestince. Experti OSN vyzvali izraelskou armádu, aby případy důkladně vyšetřila.
7. května - Při večerních střetech u jeruzalémské mešity Al-Aksá bylo zraněno nejméně 200 Palestinců a šest izraelských policistů poté, co izraelská policie na místě posílila nasazení v době večerních modliteb. Věřící na policii házeli židle, boty a kameny, načež policisté začali střílet, použili slzný plyn a zábleskové granáty. K uklidnění situace Izrael vyzvala Evropská unie a Rusko, zatímco Turecko tuto blízkovýchodní zemi obvinilo z teroru vůči nevinným. 9. května - V Jeruzalémě v noci pokračovaly střety mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií poté, co se desítky tisíc muslimů sešly před mešitou Al-Aksá při oslavách svátku souvisejícího s ramadánem. Zraněno bylo nejméně 80 lidí včetně několika dětí. - Znepokojení nad situací vyjádřil takzvaný blízkovýchodní kvartet, tedy Evropská unie, OSN, Spojené státy a Rusko. 10. května - Izraelská policie znovu použila u mešity Al-Aksá slzný plyn, zábleskové granáty a pogumované projektily při střetu s Palestinci, kteří házeli kameny. Bylo zraněno přes 300 Palestinců a 12 policistů.
11. května - Izraelská armáda uvedla, že zasáhla v noci 130 cílů a zabila 15 bojovníků Hamásu a islámského džihádu. Premiér Netahjahu oznámil, že Izrael znásobí útoky na Pásmo Gazy a že odvetná operace Izraele potrvá delší dobu. Pokračováním tlaku pohrozil také ministr obrany Ganc.
12. května - Hamás a Islámský džihád na Izrael vypálily 1200 raket, z nichž 200 spadlo ještě na území Pásma Gazy. Radikálové vypálili 15 raket také na Dimonu, kde je izraelský jaderný reaktor. Izraelský obranný systém Iron Dome (Železná kupole) podle armády zachytil 85 až 90 procent střel mířících na hustě obydlená místa.
13. května - Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředil pozemní jednotky, což bylo médii hodnoceno jako předzvěst možné pozemní operace.
14. května - Izraelské letouny a pozemní vojsko v noci na pátek zesílily útoky proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy, pozemní invazi do palestinské enklávy však Izrael nezahájil. Také páteční noc létaly rakety z Pásma Gazy na izraelské území. V izraelských městech pokračovaly střety mezi Araby a Židy. |
V létě 2014 Izrael v reakci na ostřelování raketami podnikl proti Pásmu Gazy operaci Ochranné ostří. Ta skončila příměřím s Hamásem uzavřeným 26. srpna 2014. Zemřelo při ní přes 2140 Palestinců a sedm desítek Izraelců.
