Když se koncem března hlasovalo na valném shromáždění OSN o rezoluci, jež odsuzovala ruskou anexi Krymu, nebylo zas tak těžké uhodnout, na čí stranu se přikloní Kuba.
Garnitura jednoho z posledních skanzenů komunismu nezapomněla na více než tři dekády – od šedesátých do devadesátých let minulého století –, kdy ostrov štědře dotoval bývalý Sovětský svaz. Havana Moskvu podpořila a hlasovala proti rezoluci, ostatně obě země k sobě chovají „vřelé vztahy“, jak včera potvrdil ruský prezident Vladimir Putin přímo v Karibiku. Šéf Kremlu odcestoval do Latinské Ameriky na několikadenní oficiální návštěvu: v sobotu zamíří do Argentiny a v neděli se přesune k sousedům, do Brazílie.
ČTĚTE TAKÉ: |
Buenos Aires ani Brasília tehdy Rusko nepodpořily, nepostavily se však ani proti rezoluci. Vyslanci obou států se zdrželi hlasování, stejně jako několik jejich dalších kolegů z latinskoamerických zemí včetně Uruguaye, Paraguaye či Ekvádoru. Region zkrátka poslal Moskvě v jistém smyslu přívětivý vzkaz o tom, jak vnímá zapojení Ruska do ukrajinské krize.
U některých zemí, jako je například Kuba, je tento postoj daný historicky. Karibský ostrov patřil k předním figurkám východního bloku na studenoválečnické šachovnici, spojenectví mezi Havanou a Moskvou se tužilo desítky let. U jiných Latinos hraje svou roli mnohdy problematický vztah k severoamerickým „gringům“ a ideologická spřízněnost s Ruskem. Proti rezoluci kromě Kuby hlasovala Venezuela, Bolívie a Nikaragua.
Celý text si můžete přečíst ve víkendovém vydání Lidových novin s přílohou Orientace.
