Středa 12. srpna 2020svátek má Klára 15 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rusko mění pravidla hry. Jak zatopit Putinovi? řeší spojenci z NATO

Ruský prezident Vladimir Putin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruský prezident Vladimir Putin. | foto: ČTK

BRUSEL/WASHINGTON Nepovolaný návštěvník se sem nedostane. Platí zde přísná bezpečnostní opatření. Bruselské sídlo NATO, alianční vojenské velitelství SHAPE, americké ministerstvo zahraničí a Pentagon tvoří spolu s Bílým domem jakýsi bezpečnostní štít Západu. LN zmapovaly náladu v místech, kde se před summitem NATO vymýšlí strategie, jak odpovědět na expanzivní ruskou politiku.

Vladimir Putin je v Rusku neomezeným autokratem. Jak nedávno popsal americký publicista Ben Judah, sbíhají se u něj všechny mocenské nitky. Západ se oproti tomu nachází v těžší pozici. Nejdůležitější rozhodnutí se činí na více místech. Nejen v Oválné pracovně Bílého domu, do hry vstupují i další instituce. Politické rozhodovací procesy (nikoliv ty vojenské) jsou tak komplikovanější a někdy i méně pružné.

PSALI JSME:

V bruselské centrále NATO v těchto dnech panuje čilý ruch. Už zhruba rok se zde všichni chystají na alianční summit, který se 4. a 5. září uskuteční ve waleském Newportu. Díky ruské expanzivní politice toto setkání získalo zcela nový rozměr. Zejména pro země jako Polsko či pobaltské státy půjde o nejdůležitější summit za dobu jejich členství v Alianci.

Když před časem Putin vyslal na Krym maskované síly, aby tak provedl anexi poloostrova, pro NATO šlo o nečekaný manévr. Ne že by Aliance nevěděla o pohybu ruských sil, nikdo si ale nedokázal představit, že se Putin bude chovat tak iracionálně. Podle tehdy převládajícího názoru by si Rusko zabráním Krymu spíše uškodilo, ať už ekonomicky, či jinak. Jenže Putin na to nehleděl.

Rusko je opět protivníkem

„Všechno je jinak kvůli tomu, že Rusko změnilo pravidla hry,“ uvedl pro skupinu evropských novinářů nejmenovaný představitel NATO. Doba, kdy spolupráce s Ruskem kvetla, byla najednou pryč. Rusko se opět stalo protivníkem. Ještě na summitu v Lisabonu v roce 2010 přitom NATO věřilo, že spolupráce s Moskvou může být dlouhodobá. „Já jsem tam byl a seděl jsem vedle prezidenta Obamy,“ potvrzuje tehdejší optimistickou atmosféru při jednání - tzv. lisabonský duch - představitel americké mise při NATO Robert Bell.

NATO však nyní najednou musí měnit své plány. Jednou z hlavních otázek waleského summitu proto je, jakou politiku spojenci vůči Moskvě zvolí. Problémem přitom je, že i v rámci NATO je možné vůči Rusku rozpoznat různé přístupy. Zatímco Polsko a pobaltské státy se cítí Moskvou ohrožené a volají po razantních opatřeních (nejraději by co nejvíce a trvale zesílily přítomnost aliančních sil), jižní státy mají jiný názor. Třeba Italové považují za důležité téma to, jak bude NATO čelit neustálému přílivu imigrantů ze severní Afriky, což s sebou přináší také bezpečnostní riziko.

Těžko tedy čekat, že se NATO shodne na jednoznačné formulaci, která by vůči Rusku byla mimořádně příkrá. Znalci aliančního zákulisí říkají, že půjde jako vždy o to najít takový odstín šedi, který bude pro jedny vypadat jako bílá a pro druhé jako černá. I tak se v NATO rodí nejen krátkodobá, ale i dlouhodobá strategie vůči Rusku. Jak bude vypadat, se teprve uvidí. Otázkou je, zda časem nedojde třeba k jisté revizi Zakládajícího aktu, který v roce 1997 nově upravil vztahy Ruska a Západu. Všechny vojenské operace NATO se řídí z velitelství SHAPE (Velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě) v belgickém Monsu.

Tato vojenská základna však není místem, kde se politikaří. Ať se na summitu dohodne cokoliv, vojáci to budou respektovat. Politiku navíc zřetelně neradi komentují. I dnes, kdy se vztahy Západu a Ruska nacházejí ve vážné krizi. Místo toho se zde pracuje na konkrétních záležitostech, jako například vybudování programu Aliančního sledování pozemních cílů (Alliance Ground Surveillance -AGS - tento systém by pomocí několika amerických bezpilotních letounů měl NATO poskytnout lepší informace, a to nejen pro případ různých ozbrojených konfliktů).

Loučící se Rasmussen

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

V NATO se čeká, jak vlastně summit NATO proběhne. Lze totiž čekat, že loučící se generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen si ve Walesu nebude chtít nechat ujít příležitost diplomaticky zazářit - po pěti letech a dvou měsících ve funkci. Jeho nástupcem bude od 1. října jiný severský politik, bývalý norský premiér Jens Stoltenberg.

Česko vzorem

Američané tradičně evropské dění sledují s odstupem. Emocionální výkyvy evropských států jsou jim cizí. Jako supervelmoc totiž mají v hlavě širší obraz. Z návštěvy Pentagonu i ministerstva zahraničí si novinář odnese dojem, že USA na obranu Evropy nerezignují. Základem jejich strategie je však snaha Putina různými prostředky odstrašit od další agrese. Vojenská cvičení i další deklarace solidarity se státy, které se cítí ohrožené, tak nebudou ani v budoucnu v jejich strategickém arzenálu chybět. Spojené státy však také nechtějí riskovat zbytečnou eskalaci. Do války s Ruskem kvůli Ukrajině nepůjdou. To raději budou chystat další sankce, které mají Putina zatlačit.

ČTĚTE TAKÉ:

Zároveň však čím dál tím více očekávají, že Evropa bude více než dosud přispívat na obranu. „Události na Ukrajině přinesly předsevzetí narůstajícího počtu států, že zvýší výdaje na obranu,“ podotkl Bell. Aliance doporučuje, aby se obranný rozpočet ročně pohyboval ve výši dvou procent HDP. Bell ocenil, že výdaje na obranu chce postupně navyšovat i česká vláda. „Povzbudilo nás, co Praha říká,“ podotkl na otázku LN s tím, že váhající státy snad budou Česko následovat.

Američané si stejně jako všichni ostatní lámou hlavu s Putinovými záměry. Všeobecná shoda panuje na tom, že napětí mezi Západem a Ruskem se potáhne mimořádně dlouho. Minimálně do té doby, co bude Putin v úřadu, což může klidně být dalších deset let. Američtí nevládní experti na zahraniční politiku upozorňují, že Putin má vizi mocenského posílení Ruska, nikoliv již ale přesnou strategii. O to je však více nevypočitatelný. Naděje spočívá v tom, že sankce, ať už současné, nebo budoucí, donutí Putina nakonec ustoupit. Lepší plán Západ před summitem NATO nemá.



Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří románů Stanislav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Lucie Výborná | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Zdravotník odebírá vzorky pro testování na covid-19 v indické Kalkatě. (23.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...