Kaddáfí měl jaderný sen, plnil ho německý inženýr

V německém Mannheimu začal ostře sledovaný proces. Hlavním obžalovaným je 63letý obchodník a inženýr Gotthard Lerch. Je prvním členem rozbité mezinárodní sítě obchodující s jadernými technologiemi kolem otce pákistánské jaderné bomby Abdula Kadíra Chána, jenž stanul před soudem.

Žaloba viní Lercha z toho, že byl jedním z nejdůležitějších mužů Chánovy sítě se starostí o dodávky jaderných technologií Libyi. Německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na důvěrné vyšetřovací zprávy tvrdí, že kdyby se dodávky přes Lercha nakonec uskutečnily, libyjský revoluční vůdce Muammar Kaddáfí by byl schopen vyrábět měsíčně na 30 kilogramů uranu, který lze použít při výrobě atomové zbraně.

Lerchovi právníci ale tvrdí, že jejich klient Kaddáfímu nepomáhal. Soudce ale nejspíš nepřesvědčí. A to hlavně za dvou důvodů: v říjnu 2003 byla zadržena německá loď BBC China s kontejnery s jadernou technikou, jež směřovala právě do Libye. A když byla následně rozbita Chánova síť, Lerchovi bývalí spolupracovníci proti němu neváhali vypovídat.

Kaddáfí a atom

Libyjský revoluční vůdce Muammar Kaddáfí kdysi usiloval o výrobu atomové zbraně. Na konci roku 2003 se ale tohoto záměru vzdal. To urychlilo sbližování Libye se Západem. Do této pouštní země pak začaly proudit delegace západních státníků. Tento týden Libye uzavřela smlouvu s Francií o civilním jaderném výzkumu.

Německého inženýra, který se ve vazbě chová údajně neobyčejně zdvořile, navíc nechrání ani aureola, jež je kolem hrdiny Pákistánců vědce Chána. Ten sice přiznal, že pomáhal na cestě k výrobě jaderné bomby nejen Libyjcům, ale i Severní Koreji a Íránu. Pákistánský prezident Parvíz Mušafar ho ale nakonec do vězení neposlal. Zůstalo jen u domácího vězení.

Muammar Kaddáfí pak na konci roku 2003 předvedl dramatický obrat - oficiálně se zřekl jaderných ambicí a tím si otevřel cestu k Západu.

Žaloba viní Gottharda Lercha, že Libyjcům tajně dodával jaderné technologie od roku 1999 a vydělal přitom obrovské sumy - údajně 34 milionů dolarů. Podle vyšetřovatelů přitom úzce spolupracoval se spojkami Chánovy sítě v Malajsii a Jihoafrické republice. "Atomová mafie" měla však své lidi i v Nizozemsku, Turecku, Spojených arabských emirátech a ve Švýcarsku. Právě z něho byl Lerch loni do Německa vydán.

Podle týdeníku Der Spiegel proces s Chánem bedlivě sleduje i Mezinárodní atomová agentura ve Vídni v čele s Muhammadem Baradejem. Jeho organizace má totiž podezření, že jaderná zařízení, jež chtěla od Chánovy sítě koupit Libye, od něj koupil Írán. Tedy země, která nyní tvrdí, že má právo na vlastní atomový program. Prý jen proto, aby si mohla sama vyrábět elektrický proud.