20. března 2019 13:14, aktualizováno  14:43 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Kdy bude brexit? Mayová požádala EU o odklad do léta, podle Junckera je nejzazší termín 23. května

Britská premiérka Theresa Mayová s Donaldem Tuskem na summitu EU. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Britská premiérka Theresa Mayová s Donaldem Tuskem na summitu EU. | foto: Reuters

Brusel/Londýn Británie oficiálně požádala ostatní členské země Evropské unie o prodloužení brexitové lhůty do konce června. Zaslání dopisu předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi ve středu dolní komoře britského parlamentu oznámila premiérka Theresa Mayová. V Bruselu přijetí dopisu potvrdil Tuskův mluvčí Preben Aaman s tím, že v listu je uvedeno datum 30. června. Čas navíc Londýn potřebuje k ratifikaci stávající dohody o vystoupení z EU, stojí v dopise.

Unijní politici již delší dobu uvádějí, že pro schválení britské žádosti o odklad brexitu bude muset premiérka Mayová předložit jasné zdůvodnění a vysvětlit své další kroky. V dopise Tuskovi předsedkyně britské vlády žádá Evropskou radu, aby potvrdila „doplňující dokumenty“ dohodnuté s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem minulý týden ve Štrasburku. Dále chce prý Mayová přijít s „dalšími domácími návrhy“, které se budou týkat tzv. irské pojistky.

Po těchto krocích hodlá britská premiérka „co nejdříve“ vyvolat nové hlasování o brexitové dohodě. Předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow přitom v pondělí odmítl třetí takové hlasování, pokud se vládní návrh významně nezmění. Podle středečních komentářů v britských médiích by mohli poslanci o podmínkách brexitu znovu hlasovat příští týden. Předtím se budou britskou žádostí o odklad zabývat na summitu lídři členských zemí EU, kteří krok musí jednomyslně schválit.

Mayová zároveň v Dolní sněmovně prohlásila, že není připravena členství své země v Evropské unii protahovat za 30. červen. Takový krok by vyžadoval britskou účast v květnových evropských volbách, což je podle ministerské předsedkyně nepřijatelné.

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na oznámení premiérky prohlásil, že Británie se nyní ocitla uprostřed „plnohodnotné národní krize“. Do tohoto stavu podle něj zemi dostaly nekompetentnost, selhání a neústupnost vlády. Premiérky se ptal, zda se s ním ve středu sejde kvůli prodiskutování opozičních návrhů, a také na „jasný smysl“ prodloužení brexitové lhůty. V obou případech Mayová přímo neodpověděla. Corbyn také obvinil Mayovou z toho, že neukazuje příliš mnoho respektu k demokratickým procesům, když řekla, že sněmovna se tématu Evropy „oddává příliš dlouho“.

Středeční interpelace britské premiérky byly celkově i na poměry britské Dolní sněmovny velmi bouřlivé, přičemž vícero poslanců například vyjadřovalo nespokojenost s tím, že Mayová žádá pouze o krátký odklad brexitu, ačkoli vládní usnesení schválené minulý týden naznačovalo, že při pokračující patové situaci bude usilovat o odklad výrazně delší.

Několik zákonodárců se odvolávalo na tehdejší výrok Davida Lidingtona, de facto místopředsedu vlády, který uvedl, že žádat o jednorázový, krátký odklad by bylo při pokračující absenci „rozvodové“ dohody s EU „vyloženě nezodpovědné“.

Nezvykle emotivní byla také labouristická poslankyně Yvette Cooperová, která v posledních týdnech stála v čele snah nevládních poslanců převzít kontrolu na brexitovým procesem. Mayové řekla, že pokračující snaha prosadit dvakrát odmítnutý plán je velmi nebezpečná. „Naléhavě prosím tuto premiérku, aby si to s ohledem na národní zájmy rozmyslela,“ apelovala Cooperová.

Kritika zaznívala také z řad probrexitových poslanců, avšak ze zcela opačných důvodů. Konzervativec Peter Bone řekl, že snaha o odklad brexitu představuje zradu na britských občanech.

ČTK