Severokorejská komunita Chongryon čítá přibližně 150 tisíc Korejců, kteří do Japonska přišli na začátku 20. století. V této severokorejské menšině existuje síť obchodů a škol, kde se děti učí ideologii KLDR. „Studenti se sice narodili v Japonsku, ale považují se za Korejce a šikana a diskriminace ze strany japonských občanů je v tomto rozhodnutí pouze utvrzuje,“ říká Johnny Harris, reportér zpravodajského webu Vox, který tuto problematickou skupinu v Japonsku navštívil.
V roce 1910 Korejský poloostrov anektovala rozpínající se Japonská říše. Během této nadvlády byly desetitisíce Korejců deportovány do Japonska, kde jejich hlavní náplní bylo sloužit tamnímu lidu. Muži byli potřební jako dělníci a ženy sloužily jako sexuální otrokyně ve veřejných domech pro japonské vojáky. Po druhé světové válce Japonsko přišlo o řadu území, včetně Koreje.
„Korejci žijící v Japonsku byli svobodní, ale ocitli se v zemi, která je neuznávala a šikanovala,“ říká Johnny Harris. Po válce na Korejském poloostrově vznikly dva státy. Severní Korea byla podporovaná Sovětským svazem a Jižní Korea byla pod záštitou USA. Sovětský svaz pomohl dosadit do čela KLDR vůdce Kim Ir-sena. Kim posílal komunitě Chongryon peníze, pomáhal jim budovat školy a obchody a oni na oplátku přijali severokorejskou ideologii.
„Byla to Severní Korea, která nám pomohla v nejtěžších časech,“ říká Yu-Sop Kim, ředitel korejské školy v Tokyu. „Díky podpoře Kim Ir-sena jsme mohli vybudovat síť škol a jsme vůči tomuto režimu věrní a učíme to i naše žáky,“ podotýká.
KLDR přiznala, že unášela Japonce
Severokorejský režim koncem 90. let minulého století systematicky unášel cizince včetně Japonců. Za vlády Kim Čong-ila dokonce existovala síť špionů, kteří se na únosy specializovali, tvrdí japonský list Tokio Šimbun. „Korejští špioni byli často maskováni jako rybáři,“ uvedl reportér Johnny Harris. V roce 2003 také KLDR odstoupila od dohody zákazu rozšiřování nukleárních zbraní a stala se tak výraznou hrozbou pro okolní země zejména pro Jižní Koreu a Japonsko, což vedlo ke zvýšení nevraživosti Japonců vůči ideologicky sveřepé menšině Korejců.
Podobně jako v jiných částech světa, tak i v Japonsku roste popularita pravicových nacionalistických stran. „Protesty vůči severokorejské komunitě jsou stále větší a agresivnější,“ uvedl Johnny Harris. Tím paradoxně zahánějí členy komunity do ještě větší izolace a odklonu od demokracie. „Lidé se nestanou Korejci, jenom protože se v Koreji narodili. Je na nás, abychom tuto komunitu udrželi a nepřestali věřit. Pokládám za svůj životní cíl plnit tuto misi a chránit naši komunitu,“ tvrdí zarputile Yu-Sop Kim.