Předminulý týden oznámil Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV, německá kontrarozvědka), že zahajuje sledování aktivit Křídla jakožto extremistického krajně pravicového uskupení. Tento krok umožňuje nasadit proti Křídlu veškeré prostředky běžně používané zpravodajskými službami.
AfD se podle předběžných výsledků voleb do hamburského parlamentu dostala |
Vedení AfD v reakci na sdělení kontrarozvědky vydalo po delších debatách v pátek usnesení, ve kterém strana „očekává, že výsledkem sobotního setkání Křídla bude oznámení o jeho rozpuštění“. A to se také stalo.
V rámci partaje přitom nejde o málo: Höcke a Kalbitz zastávají pozice zemských šéfů AfD v Durynsku, respektive Braniborsku a aktivity Křídla podporuje až 40 procent straníků. Jak a zda se tito lidé budou chtít nadále organizovat zatím není jasné.
Německá média komentují odmítavý postoj předsednictva AfD ke Křídlu jako obavu z toho, že kdyby platforma v rámci strany po zahájení sledování ze strany kontrarozvědky i nadále fungovala, mohlo by to vést ke ztrátě voličů a možná i k „dohledu“ nad celou partají. To ovšem nic nemění na tom, že strana jako celek označení Křídla jako extremistického uskupení ze strany BfV považuje za politicky motivované.
Soudem uznaný fašista
Höcke v sobotu uvedl, že výzva k rozpuštění Křídla ze strany předsednictva AfD mu „byla již dávno jasná“. A roli čerstvě rozpuštěné platformy pochválil. „Dali jsme tomu před pěti lety potřebný impuls (…) Od té doby se AfD vyvíjela velmi dobře, teď to ale chce podpořit jednotu strany,“ citoval Höckeho deník Bild.
Podle německého tisku se zemí šíří pravicový teror, prý za to může i AfD |
Obě hlavní tváře Křídla, Höcke a Kalbitz, mají za sebou celou řadu kontroverzních výroků i činů. Höcke například označil známý Památník zavražděným Židům v Berlíně za „památník hanby“; Kalbitz se vícekrát účastnil neonacistických srazů za hranicemi Německa a přispíval do extrémně pravicových periodik. V roce 2019 soud v Durynsku rozhodl, že vzhledem k jeho dlouhodobým postojům je oprávněné Höckeho označovat za „fašistu“.
Alternativa pro Německo byla založena v roce 2013 a za hlavní program má odpor proti imigraci do Německa. V posledních parlamentních volbách v Německu v roce 2017 získala AfD 12,6 procent hlasů, naprostá většina její podpory se však rekrutuje z tzv. nových spolkových zemí (bývalé Německé demokratické republiky).
