Německá vláda v prohlášení uvedla, že Merkelová v rozhovoru žádala, aby Rusko snížilo koncentraci svých vojsk u hranic s Ukrajinou.
U hranic s Ukrajinou bude mít Rusko armádu tak dlouho, jak uzná za vhodné, oznámil Kreml |
„Konverzace se vedla mimo jiné o zvýšené přítomnosti ruské armády v okolí východní Ukrajiny. Kancléřka žádala, aby byla tato zvýšená koncentrace rozvolněna s cílem zklidnit situaci,“ uvedla německá vláda podle agentury Reuters.
  |
„Při výměně názorů na urovnání vnitřní ukrajinské krize vyjádřili ruský prezident a německá kancléřka znepokojení v souvislosti s eskalací napětí na jihovýchodě Ukrajiny. Vladimir Putin upozornil na provokativní akce Kyjeva, který v poslední době záměrně zhoršuje situaci na kontaktní linii,“ cituje agentura TASS z komuniké, které vydal Kreml po telefonátu mezi prezidentem a kancléřkou.
Na východě Ukrajiny v poslední době roste napětí. Na linii oddělující ukrajinské ozbrojené síly a síly proruských separatistů se dále střílí. Armáda dnes informovala o dalším mrtvém ukrajinském vojákovi, kterého podle ní zabili proruští separatisté. Na východ země dnes zamířil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Kyjev od března varuje před posilováním přítomnosti ruských vojsk u hranic s Ukrajinou. Mluvčí Kremlu ve středu uvedl, že ruské vojsko nepředstavuje pro nikoho hrozbu a země bude mít armádu u hranic s Ukrajinou tak dlouho, jak uzná za vhodné. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že přesouvá více než deset vojenských plavidel do Černého moře, aby se tam zúčastnila vojenského cvičení.
Konflikt na východě Ukrajiny vypuknul poté, co v Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země tvrdí, že Moskva podporuje proruské separatisty v Donbasu. Podle nich je Rusko vyzbrojuje, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá. Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na 14 000 mrtvých.
