Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

ANALÝZA: Co se děje na Donbase? Ruská vojska míří k ukrajinské hranici, podle expertů může jít o předzvěst útoku

Svět

  18:02aktualizováno  18:10
KYJEV/PRAHA - Dlouho to vypadalo jako „zamrzlý“ konflikt, teď by ale mohl přerůst v horkou válku. Pozornost světa k východní Ukrajině, jejíž část ovládají Moskvou podporovaní separatisté, v minulých dnech po delší době přitáhly masivní přesuny ruské vojenské techniky a tisíců vojáků do těsné blízkosti ukrajinsko-ruské hranice.

Ruští vojáci (ilustrační fotografie). foto: Reuters

Kyjev to označuje za provokaci a referuje o zesílené aktivitě proruských separatistických sil, které de facto ovládají hustě osídlené a ekonomicky významné regiony na Donbase na východě země. Podle ukrajinských úřadů zemřelo v posledních dnech v přestřelkách několik ukrajinských vojáků.

Kyjev na východě Ukrajiny provokuje, řekl Putin při telefonátu s kancléřkou Merkelovou

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však tvrdí, že „Rusko nikoho neohrožuje a nepředstavuje hrozbu“ s tím, že vojenské manévry slouží pouze k zabezpečení ruských hranic. „Naše ozbrojené síly se budou nacházet na té či oné části Ruské federace tak dlouho, jak to vojenské velení uzná za vhodné a účelné,“ dodal mluvčí.

Ruští vojáci nakládají zdravotnický materiál do letadla.
Ruští vojáci na terénním vozidle během společného cvičení se srbskou armádou.

Novou dynamiku nabrala situace ve čtvrtek. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil oblast blízkou styku znepřátelených stran s tím, že „jako vrchní velitel chce být v těžkých časech s vojáky na Donbasu“. Nezávisle na tom oznámilo ruské armádní velení, že nezůstane u přesunu pozemních vojsk, proto ruské námořnictvo vysílá více než deset vojenských plavidel do Černého moře, aby se tam zúčastnila cvičení.

Německá kancléřka Angela Merkelová o eskalující situaci ve čtvrtek telefonicky hovořila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a požádala jej, aby Rusové snížili koncentraci vojsk u rusko-ukrajinské hranice. To Putin podle všeho neslíbil a místo toho si postěžoval na „provokační akce Kyjeva, který poslední dobou záměrně zhoršuje situaci“.

Sedmiletý konflikt bez řešení

Krize na východě Ukrajiny začala v březnu 2014, kdy skupiny ozbrojenců v Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny (v oblastech osídlených převážně ruskojazyčným obyvatelstvem) začaly obsazovat policejní stanice, armádní posty a nakonec celá města. Existuje mnoho důkazů o tom, že separatisté byli od začátku materiálně i personálně podporovaní Ruskem – Moskva však přímé zapojení do konfliktu vytrvale popírá.

U hranic s Ukrajinou bude mít Rusko armádu tak dlouho, jak uzná za vhodné, oznámil Kreml

Situace brzy eskalovala do otevřené války mezi separatisty a ukrajinskou armádou a frontová linie se nakonec ustálila tak, že proruské síly nyní ovládají území, kde žijí asi 4 miliony lidí. Boje dosud připravily o život nejméně 14 000 lidí a stovky tisíc obyvatel z krizové oblasti uprchly.

Ukrajinské úřady nemají sice na dění v separatistických regionech již sedm let reálně žádný vliv, z pohledu mezinárodního práva však tyto oblasti nadále zůstávají součástí Ukrajiny – povstalci vyhlášené „lidové republiky“ Doněckou a Luhanskou žádný stát světa neuznal. Situace se tak vyvinula do podoby tzv. zamrzlého konfliktu podobného situaci v Podněstří (Moldavsku), Abcházii či Jižní Osetii (Gruzii). Také tyto oblasti efektivně ovládají proruští ozbrojenci; v případě separatistických území na východní Ukrajině se ale jedná o mnohem větší a ekonomicky i strategicky významnější oblast.

Test Bidena nebo ruské volby?

Analytici a vojenští experti zatím nad důvodem aktuální eskalace napětí nenacházejí shodu. Jisté je jen to, že současné přesuny ruských vojsk se vymykají ze schématu běžných vojenských cvičení a jsou neobvykle masivní – vojenská technika se k ukrajinské hranici přesouvá i z tak vzdálených oblastí jako je Sibiř.

Podle Michaela Kofmana, šéfa ruských studií v americkém Středisku námořních analýz CNA, se Rusové mohou snažit vyvinout tlak na Západ, aby byl vstřícnější k aplikaci tzv. Minských dohod. Ty tvoří rámec, na jehož základě by měla situace na východní Ukrajině postupně deeskalovat – mnozí politici v Kyjevě je však považují za příliš výhodné pro Rusko.

John Herbst z washingtonského think-tanku Atlantic Council nevylučuje temnější scénář. „Je klidně možné, že se Rusové chystají na vojenskou ofenzívu, napovídaly by tomu lži, které v posledních dnech Moskva šíří o údajně zesílené aktivitě ukrajinských vojsk na východě země,“ míní expert s tím, že Rusko má dlouhodobě zájem na ovládnutí ukrajinského přístavu Mariupol, který leží blízko frontové linie na Ukrajinou kontrolovaném území. V takovém případě by podle experta byla ruská intervence provedená pod pláštíkem „mírových sil udržujících pořádek“.

MACHÁČEK: Chystá Putin další konflikt s Ukrajinou?

V pozadí mohou být i blížící se volby v Rusku. Hlasování, které rozhodne o rozložení sil ve Státní dumě (dolní komoře ruského parlamentu), se má konat již v září a nacionalistická propaganda doprovázející případnou válku na Ukrajině by mohla pomoci straně Jednotné Rusko prezidenta Putina – nebylo by to poprvé, kdy by zahraniční vojenská intervence pomohla odvrátit pozornost od domácích problémů.

Podle dalších analytiků možná Rusové „pouze“ testují ochotu nového amerického prezidenta Joea Bidena angažovat se v Evropě. „Ukrajina je aktuálně hlavní frontovou linií ruské studené války se Západem,“ upozorňuje Bill Taylor, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině.

Americká administrativa již na dění u ukrajinských hranic zareagovala, a to poměrně rázně. Koncem minulého týdne věnoval Biden čas téměř hodinovému telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ujistil jej o „bezvýhradné podpoře ukrajinské suverenity a územní integrity“ ze strany USA. Podobná slova zazněla i z řad čelných armádních představitelů Spojených států a velitelství amerických vojsk v Evropě uvedlo jednotky do stavu nejvyšší pohotovosti.

Ukrajina hledí na Západ

Krize na ukrajinsko-ruském pomezí opět dostala do popředí tužby Kyjeva stát se jednou členem západních politických a vojenských struktur a zajistit si tak větší bezpečnost před Ruskem. „Jediným způsobem, jak ukončit válku na Donbase, je vstup Ukrajiny do NATO,“ řekl ve středečním telefonátu se šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem Zelenskyj a vyzval NATO k posílení vojenské přítomnosti v Černém moři jako „odstrašujícího faktoru“.

Ke členství Ukrajiny v západních aliancích je ovšem daleko a v současnosti je jen těžko představitelné, že by se Američané, NATO či Evropská unie v případě ruské intervence na Ukrajinu v konfliktu přímo vojensky angažovali. Nestalo se tak ani v případě ruské anexe Krymu (také ten zůstává mezinárodněprávně součástí Ukrajiny, ovládá jej však Rusko) v roce 2014 – západní země nešly dál než do uvalení hospodářských a osobních sankcí. Ty sice Rusy ekonomicky poškozují, nový status quo však nezměnily.

A tak je docela dobře možné, že Vladimir Putin „jen“ znovu zkouší slabost či sílu Západu. A vyčkává, kam jej Amerika a spol. beztrestně pustí.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...