Pondělí 29. listopadu 2021, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Libyi dobývá ‚černý kůň’ Moskvy, polní maršál Chalífa Haftar. V minulosti hned několikrát změnil stranu

Svět

  14:04
PRAHA - Už za druhé světové války byly pro severní Afriku typické rychlé pohyby vojsk a jednotky Libyjské národní armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara se i teď drží osvědčené tradice. Za dva dny překonaly tisícikilometrovou vzdálenost a stanuly na předměstí hlavního města Tripolis.

Libyjský generál Chalífa Haftar už v minulosti oznámil, že se vypořádá s ozbrojenci, kteří ovládají části Libye. foto: Reuters

„Dnes dobudeme půdu zpod nohou utlačovatelů, kteří rozsévali zlo a křivdu v naší zemi – nastal čas, abychom vešli do hlavního města,“ prohlásil Haftar k národu. Armáda, věrná tripoliské Vládě národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, kterou uznává OSN a s níž spolupracují i USA a většina Evropské unie, útok prozatím odrazila. Za vzbouřenci maršála Haftara ale stojí Rusko a podporuje ho i Francie, a tak severoafrickou zemi, jež se zmítá léta v nejistotě, možná čeká změna.

Vládní letectvo podle ruské agentury TASS bombardovalo Haftarovy vojáky. „Chceme se vyvarovat používání letectva, abychom garantovali bezpečnost občanů a jejich majetku v bitvě o Tripolis,“ řekl TASS mluvčí LNA plukovník Ahmad Mismárí s tím, že jeho lidé si dělají seznamy letců podílejících se na útocích: „Budou hnáni k zodpovědnosti,“ dodal plukovník. Jiné zprávy ale naopak hovoří o tom, že nálety podniká i Haftarovo letectvo.

Vojskům samozvané Libyjské národní armády velí polní maršál Chalífa Haftar....
Protivládní rebelové u libyjských ropných polí disponují i protileteckými...

„Libyjci další boje nepotřebují, potřebují dialog a politickou dohodu,“ prohlásila při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí EU šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. S výzvou k ukončení konfliktu vystoupili i ministři zahraničí skupiny G7, kteří měli ve Francii původně jednat o kybernetické bezpečnosti, místo toho se ale věnovali právě Libyi.

Klid žádá i šéf americké diplomacie Mike Pompeo, Spojené státy přitom ze země evakuovaly „z bezpečnostních důvodů“ blíže neurčený počet svých vojáků, kteří tu zajišťovali bezpečnost diplomatické mise a podíleli se na boji proti terorismu.

Pětasedmdesátiletý Haftar má za sebou život plný střídání bojujících stran. Jako mladý důstojník se podílel na převratu Muammara Kaddáfího, v roce 1973 bojoval v jomkipurské válce proti Izraeli. Koncem 80. let minulého století ho Kaddáfí poslal s vojenským kontingentem do Čadu, kde ale padl do zajetí, a libyjský diktátor od něj dal ruce pryč. Haftar žil v Langley v USA, kde spolupracoval s Ústřední zpravodajskou službou (CIA; dodnes má i americký pas) a snažil se neúspěšně iniciovat puč proti Kaddáfímu.

Rusko přichází

Libyjského diktátora nakonec svrhla až v roce 2011 protestní vlna arabského jara. Chalífa Haftar se vrátil do Libye a roku 2014 začal aktivně zasahovat do politiky, současně se stal velitelem armády na straně takzvané „tobrúcké vlády“, vzešlé z parlamentu zvoleného v létě 2014 (účast voličů ale byla pouhých 18 procent). Haftar se tak stal faktickým vládcem na východě země, zatímco v metropoli Tripolis vznikl nový kabinet v čele s Fáizem Sarrádžem, jejž zaštítily Západ i OSN.

Haftara zase podpořily například Spojené arabské emiráty, ale i Izrael, proti kterému kdysi bojoval. Kolem roku 2016 se pak o východ Libye začalo intenzivněji zajímat Rusko. Haftar byl několikrát v Moskvě, dostal odtud zbraně pro svou armádu, Rusko pomohlo s léčením zraněných bojovníků a také tiskne pro vládu na východě země peníze.

mapa

mapa

Vedle toho Kreml udržuje s Haftarem běžné komerční vztahy – jeho struktury totiž kontrolují většinu ropné produkce v zemi, a tak si mohou dovolit i kupovat v Rusku obilí a další komodity. Poslední dobou ale dominují vojenské záležitosti. Haftar navštívil Moskvu těsně před summitem o Libyi v italském Palermu loni v listopadu. U schůzek byl vedle ministra obrany Sergeje Šojgua nejednou také oligarcha Jevgenij Prigožin, spojovaný se soukromou Vagnerovou armádou. Britský The Sun tehdy informoval o tom, že Vagnerovi žoldnéři se v říjnu objevili v Libyi.

Dnes ruská média píší o tom, že vagnerovců, které Moskva využívá všude tam, kde nechce být vidět, jsou v Libyi stovky. Zprávy je ale těžké ověřit a Rusko se navenek tváří neutrálně. „Vyzýváme jednotlivé strany, aby se vyhnuly všemu, co by vedlo ke krveprolití a zabíjení civilistů,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zbývá otázka, proč vlastně Rusko má o angažmá v Libyi takový zájem. Jedním z důvodů jsou určitě ropné zásoby země. Jde ale také o rozšiřování přítomnosti ve světě, již Kreml poslední dobou prosazuje – součástí dohody s Haftarem má být do budoucna zřízení dvou ruských vojenských základen na libyjském území. A The Sun spekuluje i o migrační otázce. Z Libye plné severoafrických běženců čekajících na příležitost vyplout směrem do Itálie lze totiž tahat i za nitky evropských problémů.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat