10. dubna 2019 14:04 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Libyi dobývá ‚černý kůň’ Moskvy, polní maršál Chalífa Haftar. V minulosti hned několikrát změnil stranu

Libyjský generál Chalífa Haftar už v minulosti oznámil, že se vypořádá s... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Libyjský generál Chalífa Haftar už v minulosti oznámil, že se vypořádá s... | foto: Reuters

PRAHA Už za druhé světové války byly pro severní Afriku typické rychlé pohyby vojsk a jednotky Libyjské národní armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara se i teď drží osvědčené tradice. Za dva dny překonaly tisícikilometrovou vzdálenost a stanuly na předměstí hlavního města Tripolis.

„Dnes dobudeme půdu zpod nohou utlačovatelů, kteří rozsévali zlo a křivdu v naší zemi – nastal čas, abychom vešli do hlavního města,“ prohlásil Haftar k národu. Armáda, věrná tripoliské Vládě národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže, kterou uznává OSN a s níž spolupracují i USA a většina Evropské unie, útok prozatím odrazila. Za vzbouřenci maršála Haftara ale stojí Rusko a podporuje ho i Francie, a tak severoafrickou zemi, jež se zmítá léta v nejistotě, možná čeká změna.

Vládní letectvo podle ruské agentury TASS bombardovalo Haftarovy vojáky. „Chceme se vyvarovat používání letectva, abychom garantovali bezpečnost občanů a jejich majetku v bitvě o Tripolis,“ řekl TASS mluvčí LNA plukovník Ahmad Mismárí s tím, že jeho lidé si dělají seznamy letců podílejících se na útocích: „Budou hnáni k zodpovědnosti,“ dodal plukovník. Jiné zprávy ale naopak hovoří o tom, že nálety podniká i Haftarovo letectvo.

Vojskům samozvané Libyjské národní armády velí polní maršál Chalífa Haftar....
Protivládní rebelové u libyjských ropných polí disponují i protileteckými...

„Libyjci další boje nepotřebují, potřebují dialog a politickou dohodu,“ prohlásila při příchodu na jednání ministrů zahraničí zemí EU šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. S výzvou k ukončení konfliktu vystoupili i ministři zahraničí skupiny G7, kteří měli ve Francii původně jednat o kybernetické bezpečnosti, místo toho se ale věnovali právě Libyi.

Klid žádá i šéf americké diplomacie Mike Pompeo, Spojené státy přitom ze země evakuovaly „z bezpečnostních důvodů“ blíže neurčený počet svých vojáků, kteří tu zajišťovali bezpečnost diplomatické mise a podíleli se na boji proti terorismu.

Pětasedmdesátiletý Haftar má za sebou život plný střídání bojujících stran. Jako mladý důstojník se podílel na převratu Muammara Kaddáfího, v roce 1973 bojoval v jomkipurské válce proti Izraeli. Koncem 80. let minulého století ho Kaddáfí poslal s vojenským kontingentem do Čadu, kde ale padl do zajetí, a libyjský diktátor od něj dal ruce pryč. Haftar žil v Langley v USA, kde spolupracoval s Ústřední zpravodajskou službou (CIA; dodnes má i americký pas) a snažil se neúspěšně iniciovat puč proti Kaddáfímu.

Rusko přichází

Libyjského diktátora nakonec svrhla až v roce 2011 protestní vlna arabského jara. Chalífa Haftar se vrátil do Libye a roku 2014 začal aktivně zasahovat do politiky, současně se stal velitelem armády na straně takzvané „tobrúcké vlády“, vzešlé z parlamentu zvoleného v létě 2014 (účast voličů ale byla pouhých 18 procent). Haftar se tak stal faktickým vládcem na východě země, zatímco v metropoli Tripolis vznikl nový kabinet v čele s Fáizem Sarrádžem, jejž zaštítily Západ i OSN.

Haftara zase podpořily například Spojené arabské emiráty, ale i Izrael, proti kterému kdysi bojoval. Kolem roku 2016 se pak o východ Libye začalo intenzivněji zajímat Rusko. Haftar byl několikrát v Moskvě, dostal odtud zbraně pro svou armádu, Rusko pomohlo s léčením zraněných bojovníků a také tiskne pro vládu na východě země peníze.

mapa

mapa

Vedle toho Kreml udržuje s Haftarem běžné komerční vztahy – jeho struktury totiž kontrolují většinu ropné produkce v zemi, a tak si mohou dovolit i kupovat v Rusku obilí a další komodity. Poslední dobou ale dominují vojenské záležitosti. Haftar navštívil Moskvu těsně před summitem o Libyi v italském Palermu loni v listopadu. U schůzek byl vedle ministra obrany Sergeje Šojgua nejednou také oligarcha Jevgenij Prigožin, spojovaný se soukromou Vagnerovou armádou. Britský The Sun tehdy informoval o tom, že Vagnerovi žoldnéři se v říjnu objevili v Libyi.

Dnes ruská média píší o tom, že vagnerovců, které Moskva využívá všude tam, kde nechce být vidět, jsou v Libyi stovky. Zprávy je ale těžké ověřit a Rusko se navenek tváří neutrálně. „Vyzýváme jednotlivé strany, aby se vyhnuly všemu, co by vedlo ke krveprolití a zabíjení civilistů,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zbývá otázka, proč vlastně Rusko má o angažmá v Libyi takový zájem. Jedním z důvodů jsou určitě ropné zásoby země. Jde ale také o rozšiřování přítomnosti ve světě, již Kreml poslední dobou prosazuje – součástí dohody s Haftarem má být do budoucna zřízení dvou ruských vojenských základen na libyjském území. A The Sun spekuluje i o migrační otázce. Z Libye plné severoafrických běženců čekajících na příležitost vyplout směrem do Itálie lze totiž tahat i za nitky evropských problémů.

VÍT ŠTĚPÁNEK

Najdete na Lidovky.cz