Diplomaté očekávali, že debata unijních lídrů bude dlouhá a shoda že se najde jen stěží. Každý z členských států totiž má různé zájmy. „Těžko to premiéři vyřeší, jde však o to, aby vyslali impulz,“ řekl serveru Lidovky.cz diplomatický zdroj.
Evropská komise (EK) minulý týden zveřejnila sadu nástrojů, kterými dle ní členské státy mohou samy proti růstu cen energií zasáhnout, aniž by porušily unijní právo. Jsou mezi nimi dočasné daňové úlevy či finanční podpora pro nejvíce zasažené obyvatele, přičemž je možné využít i peněz z prodeje emisních povolenek. Opatření však podle ní mají být cílená a dočasná. Český kabinet nicméně přišel s plošným zrušením daně z přidané hodnoty (DPH), které může narazit na unijní směrnice ohledně daní.
Ve válce s Británií. Argumenty západu a východu Evropy se míjejí |
„Připravujeme půdu pro příští vládu a myslíme si, že mít tuto kompetenci k dispozici rok je pro nás důležité,“ poznamenal předseda vlády před startem summitu. Připustil, že v tomto ohledu může jít o porušení směrnice, dodal ale, že Česko v tom není samo, s požadavky do Bruselu přijela i třeba Francie, Španělsko či Polsko, kteří chtějí reformovat trh s elektřinou či regulovat ceny emisních povolenek.
To naráží na odpor jiných států včetně Německa, kancléřka Angela Merkelová dala najevo, že stávající návrhy Evropské komise považuje za dostatečné. „Ať nám tedy Evropská komise poradí, jakým způsobem můžeme efektivně a rychle pomoci lidem. My jsme žádný jiný způsob nenašli,“ opáčil Babiš.
Česko si chce z Bruselu odvézt ještě další „závazek“ – jasně deklarovanou podporu jaderné energii. „Evropská komise zatím neschválila legislativu, pode níž je jádro a plyn považováno za nízkoemisní, udržitelné zdroje,“ poznamenal Babiš. S pomocí Francie, která iniciuje označení jádra za čistý zdroj, by se to Praze mohlo podařit. Česko dle vyjádření diplomatů podpoří veškeré iniciativy, které požadují, aby nebyly znevýhodněny všechny investice do jádra i plynu. „Rozhodně nesouhlasíme s tím, co z EK zaznívá, že jádro a plyn musejí být dražší. Podpoříme plyn i jádro,“ řekl serveru Lidovky.cz diplomatický zdroj před začátkem summitu.
Po uzávěrce článku se lídři členských států měli věnovat také boji proti pandemii koronaviru. Kromě podpory využívání covidových certifikátů, jež mají umožnit zachování společenských aktivit i otevřených hranic navzdory rychle rostoucím počtům nově nakažených v některých zemích včetně Česka, chtěli mluvili také o tom, jak se vypořádat s odmítavým postojem části lidí k očkování či jak překonat problémy při dosud váznoucím rozdělování vakcín mezi chudší země mimo území EU.
S Polskem i proti němu
‚Dělá si úklid.‘ Písařík z padlé Bohemia Energy vyvádí majetek na fungující podnik |
Dalším z témat summitu byla ilegální migrace. Dle diplomatů má být jedním z výstupů summitu výzva k další finanční podpoře pro státy, z nichž migranti do Evropy míří.
Napjatá debata se očekávala kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo. Otázka se na program summitu dostala poté, co polský ústavní soud zpochybnil přednost unijního práva před polským. Nejhlasitějším kritikem přístupu polské vlády je nizozemský premiér Mark Rutte, jenž prohlásil, že Varšava nemůže získat peníze z mimořádného fondu obnovy, dokud nebude problém vyřešen.
Jeho rázný postoj sdíleli i lídři Belgie, Lucemburska či skandinávských zemí, zatímco Německo, pro jehož kancléřku Merkelovou byl summit posledním, kterého se aktivně účastní, či státy východního křídla EU jsou zdrženlivější a chtějí dát Polsku šanci k nápravě. V úvodu schůzky polský premiér Mateusz Morawiecki vzkázal, že se nenechá vydírat institucemi EU v otázce svých pravomocí.
Podpořil jej maďarský kolega a dlouhodobý spojenec Viktor Orbán, který prohlásil, že unijní smlouvy nadřazenost práva EU neřeší a že si instituce přizpůsobují jejich výklad svým potřebám.
