„Pokud bude nedej bože nějaký konflikt, válka, tak každá rodina a územní orgány musejí být ozbrojeny celým komplexem střelných zbraní. V takovém případě nepřítel či protivník pochopí, že se od nás má raději držet dál,“ vysvětlil Lukašenko.
Lukašenko zdůraznil, že nelze spoléhat na dovoz. „Může se stát všechno a spoléhat se na nějakého zámořského strýčka, že nám doveze zbraně, nemá cenu. Je potřeba mít svoje,“ uvedl.
Předseda Státního vojensko-průmyslového výboru Dzmitryj Pantus podle zveřejněné zprávy na jednání s Lukašenkem podotkl, že na čtyři podniky, které výboru podléhají, byly uvaleny sankce. Lukašenko na připomínku zareagoval slovy: „To je přirozené. Nikdo nebude souhlasit s tím, že nějaké Bělorusko si pořizuje zbraně, a ještě vyrábí vlastní.“
  |
Lukašenko doplnil, že Bělorusko se v tomto ohledu může inspirovat Ruskem a zavést výrobu zbraní podle ruských technologií. Po schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která se uskutečnila v Soči na konci května, běloruský vůdce podle listu Kommersant uvedl, že Rusko Bělorusku dodá „moderní zbraně“ a že konkrétní podmínky se vyjasňují. Další podrobnosti tehdy nesdělil, upřesnil však, že s Putinem naopak neprojednával stálé přesuny ruských sil do Běloruska.
Po loňských prezidentských volbách zachvátila Bělorusko vlna masových protestů. Podle oficiálních výsledků obhájil svůj prezidentský post Lukašenko, mnoho Bělorusů však volby považuje za zmanipulované. Jejich výsledek neuznává ani Evropská unie. Proti demonstrantům tvrdě zasahovaly pořádkové síly například slzným plynem, zábleskovými granáty a gumovými projektily. Na demonstracích se ozývala také střelba, která byla podle běloruských úřadů pouze výstražná a do vzduchu. Několik lidí však v souvislosti s protesty přišlo o život a mnoho dalších jich utrpělo zranění.
