„Chceme, aby skončil pocit bezmoci na všech úrovních. Chceme Evropu, která lépe chrání své lidi,“ pronesl minulý týden v proslovu na zemědělském salonu francouzský prezident Emmanuel Macron. Právě tato řeč byla prvním signálem, že ve Francii začíná kampaň před volbami do Evropského parlamentu.
V úterý proto Macron v tisku všech členských zemí Evropské unie uveřejní „urgentní výzvu“ občanům EU. Otevřený dopis již v pondělí večer publikoval list Le Parisien. Macronova vize Evropy obsahuje například návrh na revizi Schengenu a vznik unijního azylového úřadu či klimatické banky. Prezident navrhuje také vytvoření agentury na ochranu před zásahy do voleb či zákaz financování politických stran ze zemí mimo EU. Za účelem reformy Evropy chce Macron uspořádat do konce roku konferenci, zmiňuje i možnost změn unijních smluv. V dopise navíc centristický prezident kritizuje nacionalisty. „Nikdy od druhé světové války nebyla Evropa tak potřebná,“ napsal.
  |
Cestu za volebním vítězstvím nebude mít jednoduchou a neoddechne si ani po volbách. Průzkumy veřejného mínění zminulého týdne ukázaly, že se ve Francii v průběhu klání o Evropský parlament zopakuje souboj z posledních prezidentských voleb. Proti sobě se jako nejsilnější hráči opět postaví Macron a Marine Le Penová. Právě jejich strany (Republika vpřed! a Národní sdružení) totiž získaly v průzkumech největší podporu. Prezident si stále udržuje před lepenisty přibližně dvouprocentní náskok, apokud se to nezmění, ve volbách pravděpodobně zvítězí s 23 procenty hlasů.
Podle analytiků se tak ukazuje, že ačkoliv se Macron v posledních měsících potýká s „bezprecedentní sociální krizí“ a velice nízkou popularitou i kvůli neutuchajícím protestům hnutí takzvaných žlutých vest, myšlenky jeho strany jsou stále atraktivní. Není však jasné, zda to bude stačit.
Po volbách totiž nebude stát pouze proti Národnímu sdružení, ale i ostatním nacionalistickým apravicovým stranám napříč kontinentem. Největší boj o budoucnost Evropy se tak odehraje až po 26. květnu. Současné předpovědi naznačují, že Evropský parlament bude nevídaně roztříštěný. Pro Macrona tak bude hledání spojenců pro jeho vizi reformované Evropy velmi složité.
Proti Orbánovi i Salvinimu
Šéf Elysejského paláce si navíc sám na sebe upletl v minulosti bič tím, že se proti pravici postavil do silné opozice a za „nepřátele“ Evropy označil například maďarského premiéra Viktora Orbána i italského vicepremiéra Mattea Salviniho.
Právě Orbán bude ve volbách, ale i po nich hlavním rivalem Macrona. Maďarský lídr totiž na rozdíl od francouzského prezidenta touží po navrácení většiny pravomocí do rukou členských států, které tak získají v rámci evropského bloku mnohem větší suverenitu.
Jeho strana Fidesz jde do volebního klání v rámci Evropské lidové strany (EPP), jejímiž členy jsou především liberálně-konzervativní a křesťansko-demokratické partaje, a to i přesto, že Fideszu hrozí vyloučení kvůli odmítavé migrační politice. Dle odborníků však může jít pouze o dočasný stav, který se může po volbách rychle změnit.
Orbán totiž údajně touží po přeskládání evropských pravicových stran, jež se sjednotí kolem jeho myšlenek. Zároveň chce po volbách přesvědčit EPP, aby změnila alianci a vytvořila koalici s krajně pravicovými stranami, jako je třeba Salviniho Liga.
Šéf polské strany Právo a spravedlnost (PiS) v rámci Evropského parlamentu Ryszard Legutko ale pro francouzská média uvedl, že bychom „neměli před volbami očekávat velké zvraty“.
