„V zemi, která bývala spojovaná s věčně optimistickými lidmi, se nálada proměnila v traumata a úzkost,“ charakterizoval situaci v Austrálii deník The New York Times. Přestože podle posledních zpráv z Nového Jižní Walesu již vydatné deště uhasily většinu požárů a zbytek se podařilo dostat pod kontrolu, Australané rozhodně nemají důvod k radosti. Podle posledních dat totiž požáry zasáhly více než 57 procent Australanů.
„To, čeho jsme se dlouho obávali, to, před čím jsme varovali, to, co bylo dlouho předmětem debat, je zde. Nová realita Austrálie v plamenech,“ pronesla ke světovým politickým elitám na ekonomickém fóru v Davosu filmařka Lynette Wallworthová. „Vidíme již, co dokáží klimatické změny.“
„Předmětem frustrace většiny Australanů se stala politika,“ napsal newyorský list. Konzervativní vláda premiéra Scotta Morrisona totiž dlouhodobě zlehčuje roli klimatických změn a snaží si ji oddělit od masivních požárů, které země prožila. Nemění na tom nic ani fakt, že poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že vláda kvůli těmto krokům ztrácí podporu.
„V příštích letech budeme pokračovat v naší politice snižování emisí, přitom ale nebudeme zavádět uhlíkovou daň, nebudeme zvyšovat ceny elektřiny a nebudeme omezovat tradiční uhelný průmysl,“ prohlásil v lednu australský premiér.
Podle zpravodajského serveru BBC News ale Morrison alespoň přiznal chyby při řešení krize. „Existují věci, které jsem mohl řešit lépe,“ podotkl. Premiér čelil kvůli pomalé a nedostatečné reakci vlády na požáry v posledních týdnech kritikám. Mnoho Australanů mu rovněž vyčítalo, že v době, kdy vlna veder a požáry vrcholily, byl Morrison s rodinou na Havaji na dovolené.
Změna australského života
Požáry rovněž nutí Australany představit si naprosto nový způsob života. „Takový, ve kterém je léto plné obav, vzduchové filtry umožňují život uvnitř domů a děti jsou držené vevnitř a nemohou ven,“ popsal server The New York Times. Obyvatelé kontinentu tak postupně přehodnocují priority v otázce životního prostředí.
Země bude muset podle klimatologů změnit i průmyslovou a zemědělskou výrobu, aby se předešlo takto ničivým požárům. Musí opustit fosilní paliva, přestat pěstovat rýži a bavlnu, které vyžadují neustálé zavlažování, aby zbyla voda na hašení požárů.
Klimatické změny také ohrožují i pilíř australské identity – a to život venku, spojený s grilováním či sluněním. „Už nebudeme moci plánovat letní prázdniny kolem Vánoc. Budou muset být v březnu nebo dubnu, aby nás na dovolené požáry neodřízly od civilizace,“ vysvětlila profesorka Robyn Eckersleyová z univerzity v Melbourne. Problémem však zůstává, že vláda nechce investovat do boje s klimatickými změnami.
„Pokud by se politici rozhodli udělat radikální změnu, národ by je následoval,“ řekla Lynette Wallworthová.