Migrační krize podle Merkelové rozdělila německou společnost na dvě části. Zatímco jedna je připravena uprchlíkům pomáhat, ta druhá si s jejich příchodem spojuje pocity nejistoty a nebezpečí. Merkelová se sama zařadila k první skupině.
„Pro mě je sklenice spíše z poloviny plná, než z poloviny prázdná,“ citovala ji agentura DPA. Jako předsedkyně vlády všech Němců musí ale brát vážně i ty spoluobčany, kteří pochybují.
Jedna z dobrovolnic pomáhající migrantům využila schůzku s Merkelovou k tomu, aby upozornila, že uprchlíci musejí podle ní čekat příliš dlouho na pracovní povolení. Jiná si stěžovala, že varovala kontrarozvědku před syrským atentátníkem z Ansbachu. Bezpečnostní složky ji ale nebraly vážně. Sedmadvacetiletý Syřan napojený na teroristickou organizaci Islámský stát (IS) se loni v červenci odpálil na hudebním festivalu, kde zranil patnáct lidí.
V pátek zveřejněná studie Bertelsmannovy nadace tvrdí, že německá veřejnost je nadále otevřená přijímání běženců, i když zároveň vnímá problémy, které s tím mohou být spojeny. Přes čtyři pětiny Němců jsou prý ale přesvědčeny, že by každá země Evropské unie měla přijímat pevně daný počet uprchlíků.
Česká republika patří spolu s ostatními státy visegrádské čtyřky k zemím, které povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků zásadně odmítají. S velkou pravděpodobností je Česko nenaplní. Vedle Česka je členem Visegrádu ještě Polsko, Maďarsko a Slovensko.
