Celkové dodatečné požadavky na léta 2007 až 2013 dosahují mnoha desítek miliard korun.
Celkem budou moci centrální i krajské úřady během sedmi let rozdělit zhruba 775 miliard Kč z rozpočtu EU. Poslouží jim k tomu 24 různých operačních programů, o jejichž velikost se dnes resorty neúspěšně přely.
Rozdělení peněz by mělo být vyřešeno do konce března, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Například kraje by měly podle současného pracovního návrhu ministerstva pro místní rozvoj rozdělit mezi jednotlivé projekty zhruba 90 miliard korun. Požadují však částku o 60 miliard vyšší.
Na podnikání a inovace chce MMR dát rovněž 90 miliard korun, ministerstvo průmyslu a obchodu však požaduje přes 120 miliard. "Procentní podíl prostředků na podnikání by proti současnému stavu klesl," řekl náměstek MPO Martin Tlapa.
Z dosavadních zkušeností navíc vyplývá, že tento operační program dokáže peníze z EU čerpat nejlépe. Více než navržených 45 miliard korun chce na vědu a výzkum získat také vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel.
Na znalostní ekonomiku by podle něj měla jít nejméně pětina prostředků z EU, zatímco současný návrh je 18 procent. Dodatečné miliardy požadují na své programy také ministerstva životního prostředí, dopravy a práce a sociálních věcí.
Havlovi se rovněž nelíbí velká složitost připraveného systému. "Navržených programů na čerpání peněz z Evropské unie je příliš mnoho. Přinese to zbytečnou administrativu a nepřehlednost systému," řekl.
Stejný názor má i expert na fondy EU ze společnosti Interel Vladimír Sodomka. Na tak vysoký počet programů podle něj ČR nemá dostatečný počet odborníků, a to zejména na krajské úrovni. Také některá ministerstva nemají se správou unijních prostředků velké
zkušenosti.
Zvyšuje se také riziko, že se budou jednotlivé programy překrývat. Těžší bude i vyjednávání s Evropskou komisí, která prý na tak složitou strukturu nemá kapacitu. Sodomka doporučuje snížit počet operačních programů a dát více peněz na dopravu, kde je velká poptávka. Také administrativa je u těchto projektů výrazně jednodušší a snáze kontrolovatelná.
Širší pravomoci by si podle něj mělo podržet MMR, které čerpání peněz z EU zastřešuje.
Naopak odborník společnosti Ernst&Young Jan Fanta považuje strukturu operačních programů za dobrou.
Výhodou regionálních programů je podle něj to, že budou ušité na míru místním potřebám. "Na druhou stranu, nevýhodou tohoto systému budou zvýšené nároky na administrativu a koordinaci s tím spojenou," řekl již dříve Fanta.
Počet operačních programů je součástí Národního rozvojového plánu, prvního ze dvou klíčových dokumentů, jejichž pomocí chce vláda v letech 2007 až 2013 rozdělovat peníze z EU. Rozdělení peněz bude součástí až druhého dokumentu, takzvaného strategického referenčního rámce.
Čerpat ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti EU může ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004. Do roku 2006 může vyčerpat zhruba 75 miliard korun, podle EK však zatím využila jen 18 až 20 procent této částky. Příjemcům na účty zatím dorazilo pouze zhruba šest procent dostupných peněz.
Celkem budou moci centrální i krajské úřady během sedmi let rozdělit zhruba 775 miliard Kč z rozpočtu EU. Poslouží jim k tomu 24 různých operačních programů, o jejichž velikost se dnes resorty neúspěšně přely.
Rozdělení peněz by mělo být vyřešeno do konce března, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Například kraje by měly podle současného pracovního návrhu ministerstva pro místní rozvoj rozdělit mezi jednotlivé projekty zhruba 90 miliard korun. Požadují však částku o 60 miliard vyšší.
Na podnikání a inovace chce MMR dát rovněž 90 miliard korun, ministerstvo průmyslu a obchodu však požaduje přes 120 miliard. "Procentní podíl prostředků na podnikání by proti současnému stavu klesl," řekl náměstek MPO Martin Tlapa.
Z dosavadních zkušeností navíc vyplývá, že tento operační program dokáže peníze z EU čerpat nejlépe. Více než navržených 45 miliard korun chce na vědu a výzkum získat také vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel.
Na znalostní ekonomiku by podle něj měla jít nejméně pětina prostředků z EU, zatímco současný návrh je 18 procent. Dodatečné miliardy požadují na své programy také ministerstva životního prostředí, dopravy a práce a sociálních věcí.
Havlovi se rovněž nelíbí velká složitost připraveného systému. "Navržených programů na čerpání peněz z Evropské unie je příliš mnoho. Přinese to zbytečnou administrativu a nepřehlednost systému," řekl.
Stejný názor má i expert na fondy EU ze společnosti Interel Vladimír Sodomka. Na tak vysoký počet programů podle něj ČR nemá dostatečný počet odborníků, a to zejména na krajské úrovni. Také některá ministerstva nemají se správou unijních prostředků velké
zkušenosti.
Zvyšuje se také riziko, že se budou jednotlivé programy překrývat. Těžší bude i vyjednávání s Evropskou komisí, která prý na tak složitou strukturu nemá kapacitu. Sodomka doporučuje snížit počet operačních programů a dát více peněz na dopravu, kde je velká poptávka. Také administrativa je u těchto projektů výrazně jednodušší a snáze kontrolovatelná.
Širší pravomoci by si podle něj mělo podržet MMR, které čerpání peněz z EU zastřešuje.
Naopak odborník společnosti Ernst&Young Jan Fanta považuje strukturu operačních programů za dobrou.
Výhodou regionálních programů je podle něj to, že budou ušité na míru místním potřebám. "Na druhou stranu, nevýhodou tohoto systému budou zvýšené nároky na administrativu a koordinaci s tím spojenou," řekl již dříve Fanta.
Počet operačních programů je součástí Národního rozvojového plánu, prvního ze dvou klíčových dokumentů, jejichž pomocí chce vláda v letech 2007 až 2013 rozdělovat peníze z EU. Rozdělení peněz bude součástí až druhého dokumentu, takzvaného strategického referenčního rámce.
Čerpat ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti EU může ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004. Do roku 2006 může vyčerpat zhruba 75 miliard korun, podle EK však zatím využila jen 18 až 20 procent této částky. Příjemcům na účty zatím dorazilo pouze zhruba šest procent dostupných peněz.
