Nejvyšší volební soud v pátek zveřejnil výsledky prvního kola prezidentských po sečtení 99,99 procenta hlasů s tím, že zbývající setinu hlasů tvoří neplatné hlasy z jednoho z okrsků, kde se budou volby opakovat v listopadu. Na konečný výsledek nemají vliv.
Morales zřejmě uhájil mandát už v prvním kole prezidentských voleb. V Bolívii vypukly nepokoje |
Podle soudu získal Morales hlasy 47,07 procenta voličů, zatímco jeho konzervativní vyzyvatel Carlos Mesa 36,51 procenta. Podle bolivijských volebních pravidel znamená zisk přes 40 procent a současně náskok vyšší než deset procentních bodů na druhého kandidáta vítězství už v prvním kole.
Mesa po oznámení výsledků uvedl, že hlasování neuzná a označil jej za podvod. Volební soud totiž v neděli na téměř 24 hodin pozastavil zveřejňování výsledků v situaci naznačující, že k rozhodnutí o vítězi voleb bude třeba druhé kolo hlasování. Když sčítání obnovil, měl na něj Morales náskok už přes deset procent.
Příznivkyně bolívijského prezidenta Eva Moralese slaví.
Protesty proti výsledkům prezidentských voleb v Bolívii.
Pochybnosti o demokratičnosti voleb vyjádřili i mezinárodní pozorovatelé Organizace amerických států (OAS), kteří Moralesovi doporučili, aby připustil konání druhého kola voleb. K této žádosti se připojily i Spojené státy a Evropská unie.
Ve společném prohlášení Kolumbie, Brazílie, Argentiny a Spojených států, na nejž upozornila agentura AP, se uvádí, že vlády těchto čtyř států „uznají pouze takový výsledek, který bude odrážet vůli bolivijského lidu“.
Gratulace k vítězství se Moralesovi naopak dostalo od představitelů Mexika, kde je prezidentem levicový Andrés Manuel López Obrador.
Morales je podle agentury AFP jedním z posledních latinskoamerických levicových politických vůdců, kteří se k moci dostali v první dekádě 21. století. Levice od té doby utrpěla porážku v Brazílii, Argentině, Chile i Ekvádoru. Venezuela, s níž bolivijský prezident udržuje těsné styky, zažívá nejhorší politickou a ekonomickou krizi historie.
