Moře překlene velemost. Čína otevírá nejdelší most světa přes moře, měří 55 kilometrů

Podle jedněch je to ukázka pokoření přírody a posunutí hranic moderního stavitelství. Podle druhých symbolická snaha vlády v Pekingu připoutat si k sobě dvě zvláštní správní oblasti a někdejší kolonie západních mocností. Ať tak či onak, ne náhodou se v kuloárech hovořilo o tom, že by se úterní velké slávy v čínském přístavním městě Ču-chaj na jihovýchodě země neměl zúčastnit nikdo jiný než Si Ťin-pching osobně. Generální tajemník vládnoucí komunistické strany a prezident.

Po devíti letech od zahájení stavebních prací se právě v Ču-chaji v úterý otevře mamutí most spojující někdejší britskou a portugalskou kolonii s pevninskou Čínou. Hongkong předali Britové pod správu Pekingu v roce 1997, Macao Portugalci dva roky nato. S celkovými 55 kilometry jde o nejdelší most světa vedoucí přes moře – je téměř 3,5krát delší než Öresundský most spojující Dánsko se Švédskem. Trasu z Hongkongu do Macaa má zkrátit ze stávajících tří hodin na 30 minut. 

Než si však vláda v Pekingu mohla připsat další stavitelský primát, museli se projektanti popasovat s nejednou výzvou. Impozantní stavba překlenuje deltu Perlové řeky, jíž vede jedna z nejvytíženějších lodních tepen světa. Obří nákladní plavidla obtěžkaná kontejnery prakticky nonstop proudí do některých z nejrušnějších přístavů světa, čínského Šen-čenu či Kantonu. V bezmála sedmikilometrovém úseku proto museli nakonec projektanti svést stavbu pod hladinu do tunelu ústícího na každé straně na umělý ostrov. Pokud by totiž chtěli trasu překlenout v celé délce nad hladinou, musela by stavba v některých úsecích sahat tak vysoko, že by podle odborníků narušovala bezpečnost letů z nedalekého hongkongského letiště. 

Projektanti se ale museli poprat i s přírodními živly: tajfuny či zemětřeseními často sužujícími tyto oblasti. Most prý odolá větrům o rychlosti až 200 kilometrů za hodinu a zemětřesení do osmi stupňů Richterovy škály. Vydržet má i náraz velké nákladní lodi.

Průtahy i smrt dělníků

Neobešlo se to však úplně bez zádrhelů. Šestiproudový dálniční koridor měla vozidla brázdit původně už v roce 2016. Kolosální projekt ale narážel na průtahy stavebních prací, neustálé navyšování rozpočtu i problémy s bezpečností. Nejméně devět dělníků zemřelo při jeho stavbě a víc než 200 dalších utrpělo zranění. Nepříjemný bolehlav úřadům v Pekingu také způsobil skandál, který se rozpoutal po zveřejnění informace, že technici najatí jistou hongkongskou firmou podváděli při zkouškách odolnosti mostu. A to nikoliv jednou, ale soustavně mezi roky 2012 a 2016 tím, že falšovali testy betonových cihel. 

Letos v dubnu znepokojení způsobily i snímky vody zaplavující rozvodnu v budově imigrační kontroly na jednom z umělých ostrovů. Na vině bylo podle stavební společnosti špatně nainstalované kabelové vedení. Kritika se však sesypala na projektanty už jen kvůli nápadu umístit rozvodnu na umělém ostrově do suterénu. 

Většina z celkových 55 kilometrů stavby byla sice už nějaký čas hotová, s ostrým provozem ale čínské úřady dosud vyčkávaly. Po slavnostním otevření se zítra bude moci konečně projet po mostě i širší veřejnost. Osobní auta nicméně budou k vjezdu potřebovat speciální povolení. Úřady totiž zamýšlejí, že namísto nich po něm budou proudit především kyvadlové autobusy soukromých společností a nákladní automobily. Vjezd má být zpoplatněn podle typu vozidla. 

Už za šest let má přitom deltu Perlové řeky o něco severněji mezi městy Šen-čen a Čung-šan protnout další most. Kolem delty navíc paralelně s ním vzniká i nová rychlostní železnice. Vláda v Pekingu plánuje už dnes ekonomicky pulzující makroregion přetvořit v technologickou Mekku, jež se má stát hlavním rivalem ikonického kalifornského Silicon Valley.