Haagský tribunál ho odsoudil na doživotí a požádal Bratislavu, zda by si Lukić svůj trest mohl odpykat ve slovenské věznici. Jak uvedla slovenská i bosenská média, hovoří se o věznicích v Ilavě či v Leopoldově. Konečné rozhodnutí bude na slovenském ministerstvu spravedlnosti.
Milan Lukić byl vůdcem polovojenské skupiny známé jako Bílí orli nebo Mstitelé. Ta se během války podílela na vyhlazování bosenských Muslimů v okolí obce Višegrad na jihovýchodě Bosny. Spolu se svým bratrancem Sredojem Lukičem se v červnu 1992 podílel na masakru 70 bosenskomuslimských žen, dětí a starých osob, které zavřeli do jednoho domu ve Višegradu a ten zapálili. Kdo se pokusil uniknout oknem, toho zastřelili. Nejmladší z obětí byly pouhé dva měsíce.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ve stejném měsíci zorganizoval dnes 45letý Milan Lukić podobným způsobem smrt dalších 70 lidí v obci Bikavac u Višegradu. Místo ohně tentokrát použili jeho lidé granáty. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu ho odsoudil na doživotí, jeho bratranec dostal 27 let.
Ani doživotí není pro takové monstrum dostačující
Jak uvedl bosenský deník Dnevni Avaz, zmiňované slovenské věznice jsou sice přísně střežené, nicméně režim v nich zas tak přísný není. Vězni mají například přístup k novinám, televizi či rozhlasu. Podle Bakiry Hasečičové z organizace sdružující oběti války by si ale Lukić měl odpykat svůj trest v té nejpřísnější káznici.
"Potřebuje vězení, které bude připomínat klec. Je potřeba zabezpečit, aby nemohl uprchnout," uvedla Hasečičová. Bosenský Srb podle ní nikdy neprojevil nad svými oběťmi žádnou lítost. "Ani doživotí není pro takové monstrum dostačující," dodala.
Podle slovenského deníku Sme požádal haagský tribunál Slovensko o umístění Lukiče v prosinci roku 2012. Místní ministerstvo spravedlnosti nyní vypracovává překlad rozsudků, které nad ním byly vyneseny. Vzhledem k tomu, že jsou velmi rozsáhlé a mají kolem 300 stran, překlad by mohl být dokončen až na začátku příštího roku. "Po doručení obou překladů předloží ministerstvo spravedlnosti návrh na uznání rozsudků Krajskému soudu v Bratislavě. Jakmile uznávací rozsudek krajského soudu nabude právní moci, ministerstvo rozhodne o souhlasu, či případném nesouhlasu s převzetím odsouzeného k výkonu trestu odnětí svobody ve Slovenské republice," řekl Pavol Kubík z ministerstva spravedlnosti.
