Český prezident Petr Pavel minulý týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Česko hledá spolu s Dánskem, Nizozemskem a Kanadou možnosti financování nákupu zbraní a munice ve třetích zemích.
Předtím řekl, že Česko má možnost pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii nakoupit stovky tisíc kusů dělostřelecké munice. K české iniciativě, na které se podílí také Dánsko a Nizozemsko, se z druhé strany Atlantského oceánu připojila Kanada.
Ta je podle tamní veřejnoprávní stanice CBC připravená přispět až 30 miliony kanadských dolarů (zhruba 520 milionů českých korun). Kanadský ministr obrany Bill Blair podle CBC řekl, že Kanada s Českem jedná.
„Češi udělali tu práci, ale ostatní musí poskytnout peníze,“ řekl FT jeden z nejmenovaných činitelů obeznámených s vyjednáváním. Česká vláda věc pro britský deník odmítla komentovat.
„Po celou dobu konfliktu Česko podporuje Ukrajinu a není to poprvé, kdy jsme prostředníkem dodání vojenského materiálu na Ukrajinu. Máme s tím bohaté zkušenosti, a proto se na nás v tomto ohledu obrátili naši zahraniční partneři. Jsou státy, které veřejně deklarují své zapojení do naší iniciativy a jsou státy, které mají podmínku, že se o nich nebude mluvit. Česká republika bude držet uzavřené dohody a určitě nebudeme více komentovat tuto iniciativu včetně počtu kusů munice a částky za jakou se pořizuje,“ řekla česká ministryně obrany Jana Černochová.
Vpodvečer v České televizi (ČT) v pořadu Interview zmínila, že to jsou země mimo Evropskou unii. „O celé řadě těch zemí by se dalo říct, že se snaží být v některých konfliktech neutrální, a proto je vlastně vede ta pohnutka, že nechtějí, aby se zveřejněním té pomoci nějakým způsobem polarizovaly, že stojí na jedné, nebo na druhé straně,“ řekla.
Pomoc nebude podle ní v řádu týdnů, jak nedávno při debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil český prezident, ale v řádů měsíců, odhadem tak tří. „Musíme bezpečným způsobem zajistit přepravu toho materiálu,“ dodala. Prozradila také, že Česko minulý týden dodalo Ukrajině další vrtulníky. „Snad se na mě nebude nikdo hněvat, když prozradím, že minulý pátek touto dobou přistály na Ukrajině dva bitevní vrtulníky typu Mi-24,“ řekla.
O další vojenskou pomoc požádal ministry členských zemí Evropské unie v pondělí šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Rusko o víkendu ohlásilo dobytí Avdijivky v Doněcké oblasti, která je prvním významnějším ruským postupem na bojišti od pádu ukrajinského Bachmutu loni v květnu, byť za cenu patrně vysokých ruských ztrát.
Právě dělostřelecké granáty jsou hlavní nedostatkovou municí ukrajinských obránců na východě země, píše v reportáži z místa deník The Telegraph. Ukrajina letos podle Kuleby bude potřebovat až 2,5 milionu kusů této munice.
Podle Pavla má Česko možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů ráže 122 milimetrů, které by se na Ukrajinu mohly dostat v řádu týdnů.
„Ukrajincům je úplně ukradené, odkud ty granáty pocházejí nebo kdo je platí. My tu slovíčkaříme, zatímco oni trpí na frontových liniích,“ řekl FT jeden z nejmenovaných unijních diplomatů.
EU loni přislíbila Ukrajině, že jí do konce letošního března dodá milion kusů dělostřelecké munice. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno uvedl, že očekává, že do března se Unie dostane na přibližně 52 procent svého cíle. Milion nábojů poskytne EU podle něj Ukrajincům do konce roku. Dotyčný unijní projekt nesouvisí s návrhem českého prezidenta.
