Navzdory radostným oslavám u Městské katedrály v Buenos Aires obestírají zprávu o prvním papežovi v Latinské Americe přetrvávající pochybnosti o roli církve - a její nové hlavě - během brutální argentinské vojenské diktatury.
Římskokatolická církev a nynější papež František byli obviněni ze spoluviny minimálně za mlčení během "špinavé války" vražd a únosů. Těch se dopouštěla junta, která vládla v Argentině v letech 1976 až 1983.
Svět má nového papeže |
Předkládané důkazy jsou nicméně útržkovité a zpochybňované. Mnoho dokumentů bylo zničeno a mnozí z těch, kteří byli oběťmi či pachateli, v následujících letech zemřeli. Morální argument je podle The Guardian jasný, ale životní skutečnost z té doby dostala mnoho lidí do takzvané "šedé zóny".
Tehdy bylo nebezpečné mluvit, protože dotyčný riskoval, že bude označen za podvratný živel. Ale mnozí, včetně kněžích a biskupů, promluvili a následně zmizeli. Ti, kteří zůstali zticha, museli pak žít se svým svědomím a někdy s rizikem soudního postihu.
Církev se omluvila
Chování tamější římskokatolické církve během tohoto období temna v argentinské historii bylo tak málo svaté, že se v roce 2000 rozhodla sama veřejně omluvit za neschopnost zaujmout odmítavý postoj k vojenské vládě.
"Chceme se zpovídat před Bohem ze všeho, co jsme udělali špatně," oznámila tehdy argentinská biskupská konference.V únoru argentinský soud konstatoval při rozsudku doživotního trestu vězení nad třemi bývalými vojáky za zabití dvou kněžích, že církevní aparát zavíral nad vraždou oči.
Členem této hierarchie byl i nynější papež František, který vedl jezuitský řád v letech 1973 až 1979. Tedy v období, kdy širší církev podporovala vojenskou vládu a vyzývala věřící k vlastenectví, to je k věrnosti režimu. Bergoglio odmítl dvakrát svědčit u soudu o svém působení v čele řádu. Když se nakonec v roce 2010 před soudcem objevil, právníci jej obvinili, že odpovídá velmi vyhýbavě.
Bergogliovi se klade za vinu role, kterou sehrál při únosu dvou jezuitských kněží Orlanda Yoria a Francisca Jalicse námořními důstojníky v květnu 1976. Duchovní byli zadržováni v nelidských podmínkách za trest za misijní práci, kterou vedli v tamějších slumech, což byla tehdy riskantní činnost.
Novinář Horacio Verbitsky, autor knihy o církvi s názvem El Silencio (Ticho), Berdoglia obvinil z toho, že zbavil kněží ochrany svého řádu. Tím dal prý armádě zelenou, aby je unesla. Tato tvrzení jsou založena na rozhovorech s Jalicsem, který se později přestěhoval do německého kláštera.
Pomluva
Bergoglio označil obvinění za pomluvu a prohlásil, že naopak ze zákulisí zachránil životy obou kněžích a dalších, které tajně ukryl před "eskadrami smrti". V jednom případě prý dokonce dal svoje doklady jednomu disidentovi, který se mu podobal, aby mohl uprchnout ze země. Pro některé lidi to z něj dělá hrdinu, jiní mají pochybnosti.
"Bergoglio je muž moci a ví, jak se usadit mezi mocnými lidmi. Stále mám mnoho pochybností o jeho roli, pokud jde o jezuity, kteří zmizeli za diktatury," řekl Eduardo de la Serna ze skupiny levicově zaměřených kněžích, kteří se věnují pomoci chudým. Mnozí činitelé v církvi chtějí na období temna zapomenout. Říkají, že nový papež pomohl zahojit rány po špinavé válce a obnovit důvěryhodnost římskokatolického aparátu.
Papež František I. shlíží na věřící, kteří jej přišli přivítat před Svatopetrskou katedrálu.
"Jako arcibiskup čelil obrovskému úkolu a byl dokonce obviněn ze spolupráce ve špinavé válce, což tvrdě popíral. A nakonec byl očištěn. Pokud se mu podaří obnovit důvěryhodnost církve (v Argentině), může zvládnout skandály, které postihly církev po celém světě, protože ví, jak jednat s lidmi," řekl teolog Ramón Luzárraga.
Je ale nepravděpodobné, že by se toto téma v dohledné době mělo rozplynout, a to zejména při procesech významných osobností, které stále probíhají. Tento týden soud v Buenos Aires uložil doživotní trest vězení "poslednímu diktátorovi" Reynaldu Bignonemu za zmizení 23 lidí, včetně dvou těhotných žen. Stalo se to v 80. letech, kdy byl u moci.
