Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Na vlně ‚jugonostalgie‘ slaví Titovy narozeniny. Na slety vzpomínají i po 30 letech

Svět

  15:00
KUMROVEC/BĚLEHRAD - Třicet let už oficiálně tento svátek neexistuje. Nástupnické státy ho vymazaly z kalendáře, když se Jugoslávie začala rozpadat. Přesto si Den mládeže, oslavu narozenin socialistického vůdce Tita spojenou s obdobou spartakiády, dodnes v jeho rodišti i Bělehradě připomínají tisíce lidí.

Průvod byl součástí Dne mládeže v Mariboru. foto: wikimedia.org/Danilo Skofic

Psal se konec května 1988, když se bělehradským Stadionem Jugoslávské lidové armády, dnes domácím hřištěm fotbalového Partizanu, na ploše naposledy shromáždily davy v cvičebních úborech. Několik desítek tisíc diváků sledovalo každý jejich pohyb z tribun, další pak doma na televizorech. Pečlivě synchronizovaná show byla každoročně jednou z největších událostí bývalé Jugoslávie a tím, co mělo být podle jejího dlouholetého vůdce Josipa Broze Tita ukázkou její jednoty.

Někteří o tehdejších „sletech“, jak se hromadným tělocvičným vystoupením stejně jako v Československu říkalo, dodnes nadšeně vypráví. Jiní na ně nevzpomínají zrovna s láskou. Byly totiž čistou esencí Titova kultu, jehož jméno cvičenci skládali ze svých těl. Muže, kterého ti mladší už ani nepoznali. Maršál zemřel v roce 1980. Dekádu před tím, že stejný osud potkal i jím stvořenou Jugoslávii.

Štafeta mládeže v Mariboru v roce 1961.
Štafeta mládeže.

Bělehradská akce mamutích rozměrů byla oficiální oslavou jeho narozenin. Byť je měl ve skutečnosti skoro o tři týdny dříve. Traduje se, že k nedorozumění došlo proto, že za druhé světové války Tito používal falešné doklady právě s tímto datem. První oslavu mu nachystal Svaz komunistické mládeže Jugoslávie hned po konci války, 25. května 1945. K tomu dni se také poprvé na jeho počest konala takzvaná Štafeta mládeže.

Trasa běžců pokaždé začínala z jiného místa šestice svazových republik, než po několika měsících s pompou na bělehradském stadionu vybraní zástupci mládeže - s přáním dlouhého života a pevného zdraví - předali štafety Titovi. Od slovinského Triglavu až po jihomakedonskou Gevgeliji jich za existence této tradice vzniklo přes dvacet tisíc. Díla pionýrů či vojáků až po přední umělce své doby. Dnes jsou uloženy v bělehradské Muzeu jugoslávské historie.

Po Titově smrti měla být akce symbolem odhodlání pokračovat v jeho odkazu. „Po Titovi Tito,“ hlásalo motto vyjádřující loajálnost socialistickému vůdci, který v čele země stál dlouhých 35 let. Od jeho odchodu ale vydržela tradice již jen několik let. Naposledy vyrazila Štafeta mládeže napříč Jugoslávií v roce 1987. Toho roku zaznamenal prudký mocenský vzestup v Srbsku Slobodan Miloševič, pozdější prezident a jeden z hlavních aktérů válečných 90. let. Následoval již posléze jen jediný slet – bez běžecké štafety – a předzvěst bolestného rozpadu země. Kvůli doutnajícím sporům mezi národy se sletu tehdy Slovinsko odmítlo zúčasnit. Paradoxně to bylo přitom právě Slovinsko, odkud se o století dříve tradice sletů do zbytku někdejší Jugoslávie rozšířila. V roce 1888, inspirována ideály Miroslava Tyrše, přejala skupina Slovinců veřejná tělocvičná vystoupení za své. V druhé polovině 50. let na ně pak navázala komunistická mládež.

Den mládeže v Mariboru 1961.

Slovinskému bojkotu sletu předcházel o rok dříve skandál kolem vítězného návrhu plakátu na tuto akci. Porota tehdy vybrala návrh slovinské grafické skupiny Novi kolektivizem sdružené při širší umělecké platformě NSK, jejíž vznik iniciovala po politickém zákazu působení dnes legendární skupina Laibach. Jak se ukázalo, návrh byl přepracovanou grafikou nacistického plakátu německého umělce Richarda Kleina, přítele Hitlerova dvorního architekta Alberta Speera. Slovinští umělci nacistické symboly nahradili těmi socialistickými na protest proti Titově kultu osobnosti. Tato aféra a eskalující napětí mezi národy se tehdy postaraly o to, že štafeta se již nikdy znovu neběžela.

Dodnes si ale každoročně několik tisíc lidí připomíná Den Mládeže v Titově rodné vsi Kumrovec na severu Chorvatska při hranicích se Slovinskem. Jak se pro chorvatský deník Novi list nechal před letošní akcí slyšet její starosta Robert Šplajt, nečekal, že by stejně jako v předchozích letech klesla účast pod 10 tisíc návštěvníků. Další z těch, pro něž se vžilo označení „jugonostalgici“, pokládají květiny na Titův hrob v srbské metropoli Bělehradě. V takzvaném Domě květin, který mu za života sloužil jako zimní zahrada a pracovna, je pochován po boku své třetí manželky Jovanky. Ta o dlouhých 33 let přežila jeho i jím stvořenou Jugoslávii.

26.května 2018 v 17:40, příspěvek archivován: 01.června 2018 v 16:45

TANJUG | Kumrovec: Dan mladosti-radosti 2018. i brendiranje Tita https://t.co/PYkQHEd7iA https://t.co/oNWLMxuet8

10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?

V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...