Prapory budou na místě od příštího roku a to tak dlouho, jak bude potřeba. Podle Stoltenberga rozhodnutí ukazuje sílu transatlantické vazby a dává jasně najevo, že útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na celou alianci. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí,“ podotkl generální tajemník NATO k ohlášenému kroku.
  |
Systém protiraketové obrany
Stoltenberg na pátečním jednání šéfů států a vlád členských zemí aliance rovněž informoval, že summit NATO ohlásil operační schopnost systému protiraketové obrany. Znamená to podle něj, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.
Ve Varšavě začal summit NATO. Zúčastní se ho i prezident Miloš Zeman |
„Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný,“ zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku „euroatlantické oblasti“.
Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal generální tajemník NATO. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska.
„Studenou válku nechceme“
Rusko by nemělo a nesmí být izolováno, dodal Stoltenberg. Aliance podle něj nejen posiluje svou obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, ale dál se také snaží o konstruktivní dialog s Moskvou.
„Nechceme novou studenou válku, nechceme nové závody ve zbrojení a nehledáme konfrontaci,“ řekl Stoltenberg. Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní.
Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na „pravidlech provozu“, je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním.
Stoltenberg dodal, že o rozhodnutích summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání Rady NATO-Rusko.
Kybernetická obrana
Summit NATO ve Varšavě uznal kybernetický prostor za další operační oblast. Vedle země, vzduchu, vody a vesmíru se tak stal další dimenzí, ve které se bude aliance připravovat na případný střet s nepřítelem. Stoltenberg po zasedání hlav států a premiérů zemí NATO řekl, že alianční lídři slíbili posílit svou kyberobranu.
Podle odborníků bude kybernetický prostor v budoucnosti nabývat stále více na důležitosti. Většina moderních systémů - od evidence pacientů v nemocnici až po řízení dopravy - je spravována přes počítače. Schopní hackeři tak mohou napáchat nedozírné škody a způsobit chaos v napadené zemi. Přitom ani neopustí místnost s počítačem.
Na kybernetickou obranu se chystá i Česká republika. Zákon, který předkládá ministerstvo obrany, navrhuje, aby se kyberobraně věnovalo Vojenské zpravodajství. Vojenští zpravodajci by podle novely dostali například možnost neustálého monitorování a analyzování elektronické komunikace a provozu na síti.
