Od začátku roku Německo zaznamenává v porovnání s rokem 2015 celkově výrazný pokles žádostí o azyl.
Přesto je ale mezi podáními, jež od ledna 2016 dorazila na úřady, patrná jedna výrazná anomálie: je to vysoký počet azylových žádostí od Čečenců.
Informaci přinesl deník Die Welt, a to s odvoláním na zprávu poskytnutou německým ministerstvem vnitra.
Vyzval Putina, ať ztrestá Kadyrova. Teď je na útěku, jeho dům lehl popelem |
Z informací vyplývá, že téměř 83 procenta žadatelů o azyl z Ruska uvedlo v žádosti v kolonce „etnická příslušnost“, že pocházejí z Čečenska. Během dubna zaujímali žadatelé o azyl ze severokavkazské republiky pátou příčku.
Úřady bijí na poplach
Úřady proto bijí na poplach kvůli nebezpečí, že někteří čečenští migranti by mohli být napojeni na radikální islamisty. Zároveň se v minulosti právě často běženci z Čečenska chovali v uprchlických zařízeních výrazně agresivně.
Objevily se už také spekulace, že migrační vlna z Čečenska není dílem náhody, ale že je za ní cílená strategie Moskvy. Mezi německými bezpečnostními experty se dokonce hovoří o tom, že Rusko „otevřelo své čečenské dveře“, aby ukázalo Evropě a zejména Německu svou sílu.
  |
Moskva dle deníku prý velmi bedlivě zaznamenala, jak přispěl proud uprchlíků do Německa v roce 2015 k nárůstu společenského neklidu v zemi a oslabení důvěry ve státní autority.
Zvýšený zájem Čečenců o Německo zaznamenaly německé úřady již v druhé polovině loňského roku. Pak ovšem jejich počet výrazně poklesl, a to i v souvislosti se zpřísněním podmínek pro udělení azylu v Německu.
Na začátku roku 2016 ale počet čečenských žádostí znovu narostl. Přitom jsou však šance, že jim bude udělen azyl, minimální. Od ledna do dubna letošního roku bylo vyhověno pouze necelým šesti procentům všech žadatelů čečenské národnosti.
Státní tajemník na ministerstvu vnitra Ole Schröder v této souvislosti vyzval k „důslednému naplňování“ Dublinské úmluvy. Na jejím základě musí žadatel o azyl podat žádost v té členské zemi EU, jež byla první, do níž vstoupil. Běženci z Čečenska přicházejí do Německa ve většině případů přes Polsko.
Fámy o zemi blahobytu pro všechny
Důvody, proč Čečenci usilují o azyl v Německu právě nyní, nejsou dle německých úřadů jasné.
„Neexistují náznaky toho, že by se situace v Rusku v poslední době nějak dramaticky zhoršila,“ uvádí se v odpovědi ministerstva vnitra na dotaz listu Die Welt.
‚Ramzane, jsi hanbou Ruska. Zmiz!‘ Poslanec zkřížil zbraně s čečenským krutovládcem |
Tomu ovšem oponují pracovníci nevládních organizací, kteří situaci v severokavkazské republice dlouhodobě monitorují.
„Každý měsíc se poměry v Čečensku zhoršují a Kadyrovův režim postupuje stále tvrději proti opozici,“ cituje Die Welt Jekatěrinu Sokorjanskou z nevládní organizace International Crisis Group. Radikální muslimové a salafisté tak jsou prý de facto vytlačováni ze země.
Čečenská metropole Groznyj a její vůdce Ramzan Kadyrov (uprostřed): v uniformě a se svatojiřskou stužkou u srdce.
„Čečenci vidí, že Evropa přijímala muslimy ze Sýrie, a proto si říkají, že stejné šance mají i Čečenci,“ říká pracovnice německé Böllovy nadace Irina Kosterinová.
U mnoha z nich to prý budí neoprávněná očekávání, že nyní je doba pro útěk z Čečenska a podání azylové žádosti nejvhodnější.
V minulých letech se navíc také v Čečensku šířily zprávy, že běžence čeká po příchodu do Německa velkorysý sociální systém a mimo jiné i „vítací bonus“ ve výši čtyř tisíc eur.
