Při tak zvaném „trielu“ o zahraniční politice diskutovali lídr křesťanských stran CDU a CSU Armin Laschet, hlavní kandidátka Zelených Annalena Baerbocková a volební jednička sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz.
Hned na úvod se ukázaly rozdíly především mezi Laschetem a Baerbockovou. Na otázku, zda má Německo splnit požadavek Spojených států ročně vynaložit dvě procenta HDP na obranu, odpověděl šéf křesťanských demokratů kladně. „Měli bychom se tomuto cíli přibližovat krok za krokem,“ prohlásil Laschet.
  |
Baerbocková, která je zároveň spolupředsedkyní německých Zelených, ale smysl závazku přijatého na summitu Severoatlantické aliance ve Walesu v roce 2014 zpochybnila. „V minulosti jsme viděli, že otázka bezpečnosti s tímto cílem zjevně vůbec nesouvisí,“ prohlásila Baerboková, jejíž strana má silné pacifistické kořeny. Za dvouprocentní cíl na obranné výdaje se v debatě postavil i sociální demokrat Scholz, jenž je ve stávající vládě ministrem financí. Upozornil ovšem, že vzhledem k hrozící ekonomické krizi v Evropě kvůli pandemii, mohou být podobně pevné závazky nereálné.
MACHÁČEK: Německo přiostří vůči Číně |
V souvislosti s aktuálními střety mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, Laschet připomněl, že Evropská unie by neměla ustoupit od principu dvou států, kdy má vedle Izraele existovat ještě druhý, nezávislý Palestinský stát. Předseda CDU zdůraznil, že na palestinské straně může být partnerem pouze oficiální vedení v čele s prezidentem Mahmúdem Abbásem. Naproti tomu přímé rozhovory se zástupci hnutí Hamás Laschet odmítl s tím, že jde o teroristickou organizaci.
Baerbocková tak vyhraněná nebyla. „Musí probíhat telefonní diplomacie přes státy, které mají na Hamás vliv,“ uvedla. Oproti dřívější stanoviskům své strany kandidátka Zelených na kancléřku nevyloučila, že by Německo i nadále vyváželo zbraně do Izraele.
Jedinou výjimkou by měly podle ní být dodávky jaderných zbraní či ponorek poháněných atomovými reaktory.
Rychlejší rozhodování
Sociální demokrat Scholz obhajoval možnost, aby v otázkách zahraniční politiky přestala v rámci Evropské unie platit zásada jednomyslnosti, jež nyní dovoluje jedinému členskému státu blokovat přijetí společného stanoviska.
USA neuvalí sankce na firmu stojící za plynovodem Nord Stream 2 a jejího výkonného ředitele |
Německý vicekancléř konkrétně připomněl nedávný postoj Maďarska, které zkraje týdne zablokovalo prohlášení sedmadvacítky ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinci. Podle Scholze je prý jasné, že po zrušení jednomyslnosti by mohla být přijímána rozhodnutí i proti vůli Berlína. Pro většinové rozhodování mezi členskými státy by byla i Baerbocková, i proto, aby prý EU rozhodovala rychleji. Naopak, Laschet před tímto posunem varoval.
Vyrovnané šance
Zcela opačné bylo během debaty rozložení sil, pokud jde o dostavbu plynovodu Nord Stream 2, který má v budoucnu přivádět z Ruska do Evropské unie ročně až 55 miliard metrů krychlových plynu.
Scholz dokončení projektu, kde chybí položit několik desítek kilometrů potrubí, dlouhodobě podporuje, podobné stanovisko zastává i Laschet. Kandidátka Zelených naopak dokončení odmítla. Jedním z jejích argumentů bylo, že není zaručeno, že Ukrajina, jež byla dosud hlavní tranzitní zemí pro ruský plyn, nebude časem odstřižena od dodávek plynu. „Německá vláda jde zcela proti linii Evropské unie,“ kritizovala politička.
Jistým překvapením bylo, že v debatě, která trvala hodinu, zcela chyběla zmínka o Číně. Právě dosavadní kancléřce Merkelové mnozí spojenci Německa, včetně USA, vyčítali, že byla vůči vedení v Pekingu příliš shovívavá.
Volby do Spolkového sněmu proběhnou 26. září. Podle posledních průzkumů veřejného mínění se oběma křesťanským stranám CDU a CSU povedlo znovu předstihnout Zelené a obsadit s 25,5 procenta první příčku. Zelení, kteří v minulých týdnech vedli, zůstávají s 23 procenty v závěsu. Sociální demokraty by podle tohoto průzkumu agentury Insa pro deník Bild volilo 16 procent voličů.
